eskA2látor 3

„Hrozně moc,“ odpovídá ředitel pražských hřbitovů na dotaz iDnes, kolik mrtvol se vejde do budoucích masových hrobů v jeho správě. Podobně fundovaný je celý rozhovor. Dvě ze tří míst vytipovaných k tomuto účelu jsou pronajímána, jedno jako parkoviště, druhé jako skladiště dlažebních kostek. Takže „kdyby přišla katastrofa“, bude to probíhat asi takhle: zatímco se kdesi hromadí oběti, začínají hřbitovní právníci vypovídat nájemní smlouvy. O aktualizaci způsobu, jakým se budou masové hroby provozovat, se právě jedná s hasiči. To dá rozum, máme tu přece aktuální hrozby a občan by měl vědět, že i pro něj je tu hygie­nický vak a čtyřpatrová jáma. Nicméně ředitel hřbitovů, vystudovaný pedagog, je přesvědčen, že katastrofa je velmi nepravděpodobná, a snad i proto líčí nejspíš už čerstvě aktualizované prosypávání masového hrobu zeminou a vápnem. Ale co má pořád s tím adjektivem? Masový hrob zřizují kupříkladu nacisté pro své nepřátele. Pro spoluobčany bych zřídil raději hrob hromadný, je to správně, zní to méně válečně a nepřipomíná to masovou novinářskou kulturu iDnes. A hygienické vaky není nutné sypat vápnem, takže ho můžeme přidat pejskovi a kočičce do dortu.