Na nejnižší rovině zůstává rap stále hudbou ghett. Jde však především o ghetta internetová, budovaná prostřednictvím různých streamovacích serverů, včetně videí umisťovaných na YouTube. Příkladem je svět českých rapperů, kde se virtualita setkává se stylovou eklektičností, sociální realitou a tuzemskými drogami.
Pokud máte za to, že doba velkých rapových beefů je pryč, budete překvapeni. Už se však neodehrávají na ulicích ani v klubech. Současní rappeři se dokonce mnohdy ani netrumfují údernými „dissovacími“ tracky. Stačí, že si nadávají přes webkameru. Rapová scéna se přesunula na internet a betonová ghetta byla z velké části nahrazena ghetty cloudovými. Dějištěm jednoho z největších a rozhodně nejbizarnějších beefů u nás se staly Karlovy Vary mezi lety 2013 a 2014. Jako ring ovšem posloužil server YouTube.
Hlavní slovo měl rapper Stříha Dejmito, stojící za studiem Boombap z karlovarského předměstí Doubí. Součástí verbálního arzenálu tohoto západočeského rappera je citoslovce „brrrrrap“, imitující výstřel, ale také novotvar „kompfasovat“, který vyznívá vskutku výhrůžně: „Kompfasujete všichni, co jste stáli za dveřmi!“ Stříha Dejmito se nejprve vymezoval proti nepříteli s přezdívkou Otto Ferocity. „Sice Kanaďan, ale krev je karlovarská,“ popsal Ferocityho jeho věrný spojenec Maďar, respektive Ládík, vlastním jménem Jan Ngyuen. Mnohočetné přezdívky a komplikované vztahy do místní rapové hry sice vnášely zmatek, postupně však výše zmínění vytvořili jednu partu, jejímž úhlavním protivníkem se stal kolektiv La Acoustica, sdružený kolem bagetárny Bašta Fidli. Přestože byl jejich nesmiřitelný postoj později vyložen jako konkurenční boj mezi dvěma fastfoody a z nesmlouvavého Stříhy Dejmito se vyklubal provozovatel pouličního okénka s kebabem, může tento případ z nedávných let posloužit jako vhled do světa českých rapových kolektivů, mnohdy žijícího z pseudoudálostí a falešné autenticity. Architektura cloudových ghett je ale mnohem členitější.
Pokémoni v hlavě
„Sundej boty, ty chceš zažít Ameriku?“ Těmito slovy Maďar alias Ládík – na pozadí červeného festivalového koberce – vyhrožoval dalšímu z řady nepřátel. Byl to rapper Logic, který dovedl kolektiv Yzo Empire, v současnosti překřtěný na Million+, až k šestimístným položkám v kolonce počtu zhlédnutí na YouTube. Logicovy texty se objevují na zdech sídlišť po celé republice. Sprejují je teenageři, pro které se stal hrdinou. Přehnaný autotune a zpomalené agresivní 808 beaty jsou poznávacím znamením spousty současných rapperů – trapový virus šířící se z Atlanty zaplavuje svět a rappeři z Milion+ patří k jeho hlavním přenašečům v Česku. Jejich domácí snění o Atlantě je znát i ve videoklipech a na koncertech, kde předvádějí prvky takzvaného dab dance (tanečník skloní hlavu a přitáhne k ní paži, jako by chtěl zakrýt, že něco šňupe). Kolektiv Million+ vzhlíží k zahraničním vzorům, jako jsou Migos, Future nebo A$AP Ferg, a podle nich si také jeho členové míchají fialový kodeinový elixír, na který má každý z obdivovaných amerických rapperů svůj tajný recept.
Ve starších videoklipech českého rapového gangu zvaného The Internet Glory Project (a propojeného s dřívějším Yzo Empirem) tak poletují lahvičky Robotussinu – léku proti kašli s dávkou kodeinu, která je ovšem ve Spojených státech mnohonásobně vyšší než u nás. Symboly, jimiž se videa i samotné skladby jen hemží, jsou pro scénu internetových rapperů příznačné. Je to Nokia 3210, která byla pro mnohé prvním mobilním telefonem, přenosná herní konzole Gameboy, zašlá patina VHS kazet, pípání chatovacího programu ICQ v beatech nebo blikající loga Windows 95. Jedná se o fetiše generace Y, která vyrůstala před počítačem nebo s gamepadem v ruce. „Pokémoni v mý hlavě,“ rapuje Logic v tracku nazvaném Rakeťáci. Také malé příšerky, které svému tvůrci Satošimu Tadžirimu přerostly přes hlavu a staly se jedním z největších popkulturních fenoménů, jsou součástí univerzálního generačního jazyka, který byl pro internetové rappery minimálně v začátcích klíčový.
Takhle se sfoukáváme
Když sledujeme devatenáctiletého švédského rappera Yunga Leana, jak si ve videoklipu k tracku Miami Ultras z akutální desky Warlord (2016) kope v nemocničním úboru hrob, můžeme váhat nad interpretací. Jde o kolaps mladého umělce, který nezvládá pozornost světových médií a neumí se vyrovnat se slávou? Nebo snad chce v reakci na množství virtuálních klonů pohřbít dědictví žánru, o němž se mluvilo jako o cloud rapu? Právě Yung Lean se svou stockholmskou crew Sad Boys v roce 2013 překřtil své rodné město na Yoshi City a povýšil vzpomínky na Pokémony z infantilní nostalgie na frajeřinu, kterou se internetoví rappeři chlubí podobně jako rapové hvězdy svým „harémem“. Yung Lean se ze své lásky vyznal ve videoklipu k tracku Hurt, kde ozářený fialovou kodeinovou svatozáří mává herními kartičkami a metaforicky se odvolává na pokémona Charmandera, když se přirovnává k jeho pokročilejší vývojové fázi Charmeleonovi.
Leanův letargický rap jako by vyrůstal z nechuti k jakékoli perspektivní budoucnosti a ambicím. Jediným východiskem a lékem na dobrovolně přijatou nudu jsou drogy. Stejně tak zmíněný český rapper Logic rapuje o „Lexaurinu a kávě“ a dalších substancích. V pseudodokumentu Otty Ferocityho a Stříhy Dejmito z karlovarských vyloučených lokalit – dostupném pochopitelně na YouTube – pak pozorujeme hlavního aktéra Mauglího, jak se sáčkem „matečáku“ v ruce vyřvává: „Takhle se tady sfoukáváme!“
Oslava drog se ale může vymknout z ruky. „Sháním meth jak medvídek Pú,“ odříkává chiméra pražských večerek rapper Tyler Durden v tracku nazvaném Noc je klíč. Jeho Gynger Money Gang se poprvé na internetu objevil zhruba ve stejné době jako Sad Boys, tedy kolem roku 2013. Jeden z největších tuzemských rapových talentů bohužel svůj životní styl neustál. Zprávou o jeho úpadku, ale také o drogové inspiraci je nezastavitelný freestyle z jiné dimenze, který Durden s černými brýlemi na očích předvedl už v roce 2013 ve společné show Yzo Empire a Gynger Money Gang na Radiu Spin. Jeho pozdější projekty Gianni Versace a Crew Millionare Thug Club jen potvrdily, že směřuje ke dnu.
Klany a instantní sláva
Síla TIGP, Gynger Money Gang, Social Gang nebo Milion+ vězí v obdivu ke klanové mentalitě a ve hře na mafiánskou rodinu, která je schopná kdykoliv vyrazit do soukromé války. Základem je pocit sounáležitosti. Nezáleží na tom, odkud jste, ale kam patříte (byť i zde snadno vznikne zmatek, jak ukázal příklad karlovarské rapové scény). Klanový přístup po vzoru kolektivu Milion+, případně Haha Crew ze Slovenska, přebírají i mainstreamoví interpreti, jako slovenský rapper PIL C a jeho Comeback Gang, Ego se svým Podzemgangem nebo český rapper Marpo a jeho Troublegang.
Stát se slavným je dnes na první pohled jednodušší než kdy dříve. Ovšem pokouší se o to příliš mnoho lidí najednou. Světem popkulturních trendů hýbou youtubeři a jiní dobyvatelé streamovacích serverů, jenže instantní sláva YouTube přece jen není všechno. Stále ještě zbývá překročit hranici takzvaných klasických médií. To se povedlo například tuzemskému rapperu Smackovi, který začínal s vykřikováním svých textů do agresivních beatů po vzoru britských grimerů – a samozřejmě umisťováním svých videí natočených s kolektivem Iscream Boyz na YouTube. O jeho posledních dvou deskách se už psalo v mnoha tuzemských médiích. Internetové gangy oproti tomu stále zůstávají jen na webových serverech, ovšem třeba Milion+ mají na YouTube několikrát více zhlédnutí než Smack. Čím se tedy dnes měří sláva českých rapperů? V jednom z tracků nedávno vydané desky, nahrané společně se slovenským rapperem Gumbgu, to komentuje Logic: „Když máš peníze, k čemu je sláva?“ Je pak jedno, jestli zisky jdou z prodeje merche nebo kebabu.
Autor je hudební publicista.