Někdo to iráckým křesťanům jen špatně vysvětlil. Byli tu dobře.
Důchodci z vyšší střední třídy, zformované na základě porevolučních restitucí, už skoupili většinu plynových pistolí na trhu a mají je připravené na svých rekreačních usedlostech v horních regálech kutilských dílen v plastových kufřících, každý dvě krabičky munice, poplašnou i plynovou. Především ale mají předplacenou kvalitní ideovou základnu, a tak vědí, že jsou v regulérní válce s teroristickými uprchlíky (to není oxymórní nesmysl, ale nový pleonasmus). Nenechají se zmást ani pohledem z okna na vcelku poklidnou náves, kde právě brzdí modrá fabie České pošty s dalším vydáním MF Dnes, ve kterém posílí jejich odhodlání nekompromisním bouchnutím do stolu samotný šéf zahraniční rubriky. Už dost tolerance a pacifistických gest, míní, až odletují plastová tlačítka z klávesnice, parazitující evropští muslimové budou na sebe vzájemně donášet svá podezření z terorismu, nebo potáhnou, to je snad už každému jasné. Zdá se to jako nová myšlenka, ale když ji intelektuálněji založeným plynovým pistolníkům zopakuje o týden později ještě Hynek Kmoníček, horký kandidát na křeslo velvyslance v USA, v Lidových novinách (u nás je periodikum pro moudřejší čtenáře označováno jako lidové, natolik jsme na tom od dob masarykovskočapkovského mlčení dobře), vypadá to dokonce na nový myšlenkový trend.
Určitě to někdo Iráčanům jen špatně vysvětlil. A přitom to vypadalo tak slibně. Vyselektovali jsme si je podle náboženského klíče, a když nám před televizními kamerami ukázali, že také zdobí velikonoční vejce (jen malinko jinak, což měla veřejnoprávka vystřihnout, aby to u citlivějších diváků nezpůsobilo obavy), zdálo se, že je ruka v rukávě. Ale oni nás zradili!
Naši bývalí neonacisté bojují na horké půdě Blízkého východu proti Islámskému státu v koalici s královstvím jižních elfů a ti současní nenávidí už jen muslimské sakrální stavby, navíc jsou etablováni v mainstreamu a odměňováni ze stejného kapitálu jako naši přední filmaři a spisovatelé. A naši osvojení imigranti si zdrhnou do Německa!
Mohli tu mít Čechy krásné, Čechy mé a Moravu, Moravu, tu krásnou zem (Slezskem je strašit nebudeme), přičemž na Moravě dokonce věří na křesťanského Boha a zaplavují internet videi ze svých katolických svateb s názvy jako Lucka a Petr, Svatební ráno na jižní Moravě, Schody z nebe, Tereza Kerndlová, což znamená, že nad zmíněným hudebním podkresem jedou obrázky z česání a oblékání nevěst, záběry ženichů zdobících svatební auta a z ranního popíjení pálenky. Když potom vidíme, jak novomanželé společně drží červeně chlupatý polštářek s nápisem Dnes večer ANO a míří na něj ukazováky, musí být každému jasné, že tahle nová generace je opravdovou budoucností naší země. Tak co by jim tu chybělo, nevděčníkům?!
Proč jim to někdo nevysvětlil? Nemuseli jsme se blamovat v historické periodě, kdy je plynová armáda odhodlána vyběhnout na zápraží a zpod pergol pálit do uprchlých teroristů z poplašňáku, nebo je dokonce zplynovat pepřákem na obranu našich kořenů a vymožených svobod, pražský novinář je ochoten podmínit setrvání evropských muslimů v Evropě povinným konfidentstvím, český spisovatel je připravený převzít Ortelovu cenu (Ortenovu nejspíš už má), moravská nevěsta deklaruje své chlupaté univerzální ANO příštímu životu v kýči agro-religiózního měšťáckého zmrdství… Napsal jsem zmrdství? Aha… To už asi blouzním z jedu, který do mě vpravili iráčtí hadi, které jsem si hřál na prsou, všechno se mi slévá v podivný mařákovsko-uprkovský fantom, tohle zmrdství je garantem naší nezničitelnosti, šeptá mi do ucha kdosi a já se kamsi propadám…