Zhruba patnáct cizinců v záchytném zařízení v Balkové se 29. května vzbouřilo a zabarikádovalo před místní policejní ostrahou, která následně přivolala zásahovou jednotku. Motivem k jejich jednání prý byla zpráva, podle níž měl být jeden z obyvatel detenčního zařízení původem z Nigérie vyhoštěn zpět do rodné země. Ministr vnitra Milan Chovanec médiím následně sdělil, že „lidé, kteří nepokoje rozpoutali, ponesou následky“, ale již neupřesnil jaké.
Ve španělském Madridu se 24. května desítky tisíc lidí účastnily „pochodu důstojnosti“, kterým vyjádřily svou nevoli vůči zaměstnanecké a mzdové politice premiéra Mariana Rajoye. Kritika mířila především na stále nezměněný zákoník práce z roku 2012, jejž uvítali především zaměstnavatelé, řadové zaměstnance ale podle demonstrujících zbavil jistoty důstojných pracovních podmínek. Podle zákoníku je totiž možné hromadné propuštění zaměstnanců i bez uvedení závažných ekonomických důvodů.
Demonstranti, kteří požadují odstoupení brazilského prezidenta Michela Temery, zapálili 24. května několik vládních budov včetně ministerstva zemědělství a rozbili skleněné výplně u vstupu do ministerstva kultury. V ulicích města Brasília bylo toho dne podle odhadu až 35 tisíc lidí a policie byla nucena evakuovat veškerá sídla jednotlivých ministerstev. K nepokojům začalo docházet až v okamžiku, kdy se bezpečnostní složky pokusily průvodu zabránit v přístupu k vládním budovám. Současné protesty reagují na zveřejněnou nahrávku, z níž vyplývá, že Temera je zapleten do aféry kolem uplácení bývalého předsedy dolní komory parlamentu Eduarda Cunhy, jenž už byl odsouzen k patnácti letům vězení. Následně generální prokuratura obvinila úřadujícího prezidenta z „pasivní korupce, maření spravedlnosti a zločinného spolčení“. Temera ale přesto odmítá odstoupit, přičemž mandát mu vyprší až v prosinci roku 2018.
Asi 800 palestinských vězňů, kteří od 17. dubna drželi hladovku za lepší podmínky v izraelských vězeních, svůj protest ukončilo 24. května. Původně se k hladovce postupně připojilo až 1500 vězněných Palestinců, ale řada z nich v průběhu týdnů od svého záměru upustila. Z požadavků vězňů izraelské úřady přistoupily na jediný: že jim budou v průběhu měsíce umožněny dvě návštěvy příbuzných, jinak se ale jejich nároky nesetkaly s kladnou odezvou. Izrael přitom mnohé Palestince zadržuje, aniž by byli postaveni před řádný soud. Využívá k tomu institut takzvané administrativní vazby, který dovoluje lidi, kteří jsou údajně nebezpeční pro stát, věznit i řadu měsíců a bez jakéhokoliv prokázání jejich viny. Právě proti tomuto režimu palestinští vězni také protestovali.