Přípravy Metropolitního plánu začaly už v roce 2012, ale až nyní známe jeho první verzi. Od začátku jej provází celá řada nejasností a sporů. Přitom si zaslouží, aby o něm autoři mluvili co nejotevřeněji, protože přichází se zcela novou metodikou územního plánování. Území Prahy už nebude rozděleno na obytné pozemky, zeleň a podobně, ale na zastavitelné a nezastavitelné plochy. Co se na zastavitelných pozemcích postaví, by autoři plánu nejraději vůbec neřešili. Je chvályhodné, že je návrh zveřejněn s předstihem. Nový regulační princip je složitý a bude potřeba dostatek času, aby se s ním Pražané seznámili a na jaře 2018 mohli uplatnit své připomínky. Plán nejspíš uvolní ruce developerům. Zástavba bude založena na volné soutěži a na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, což je nepřípustné. Město musí dbát na veřejné zájmy a zájmy obyvatel. Obavy už vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj – metodika podle něho neodpovídá požadavkům stavebního zákona. Hrozí, že plán brzy po schválení zruší soud a spousta veřejných prostředků přijde vniveč. Zastupitelé si musí uvědomit, že ponesou za svá rozhodnutí odpovědnost. To ostatně vyplývá i ze zpracovaných posudků.