Za zavřenými dveřmi

O knize Oheň a hněv. Uvnitř Trumpova Bílého domu (Fire and Furry: Inside the Trump White House, 2018) od amerického novináře Michaela Wolffa se hodně mluvilo už předtím, než se objevila na pultech knihkupectví. Pasáže popisující diletantismus nejbližšího okruhu Trumpových spolupracovníků a vykreslující samotného prezidenta jako egoistického hlupáka se staly vděčným tématem mediální hysterie.

Střet s realitou

Michael Wolff je oceňovaný, ale také kontroverzní novinář, jehož kariéra začala v sedmdesátých letech minulého století. Ve svých textech často zkoumá prostředí mediálního průmyslu, přičemž výsledný obraz skládá z rozhovorů s nejvýše postavenými lidmi dané branže. Všímá si přitom psychické nevyrovnanosti mediálních magnátů, vycházející z jejich chorobného egoismu. V tomto kontextu se Wolffova snaha proniknout k prezidentskému kandidátovi a nakonec i prezidentovi Donaldu Trumpovi jeví jako přirozené pokračování jeho novinářské kariéry. Wolff má tu výhodu, že dokonale chápe, jak a o čem přemýšlejí lidé z Trumpova prostředí. Údajně je schopen velmi rychle odhadnout silné a slabé stránky zpovídané osoby. Na druhou stranu bývá kritizován za pochybný způsob získávání informací i jejich použití v textu: vše, co řeknete v jeho přítomnosti, se může objevit pod vaším jménem v jeho knize nebo článku, aniž byste mu dali jakékoliv povolení k citaci – což nemá s novinářskou etikou moc společného. Zatímco si jeho kolegové v ústraní vyprávějí legrační historky o politicích a mediálních magnátech, u nichž by si to neradi rozházeli, Wolff tyto historky sbírá a následně přepisuje tak, aby byly co nejvíc ponižující. Udělá si tak mnoho nepřátel, ale ví, že čtenářské masy si jeho knihy kupují právě kvůli těmto pasážím. I proto je s podivem, že Trump a jeho spolupracovníci umožnili Wolffo­vi volně se pohybovat po západním křídle Bílého domu. Podle samotného Wolffa je to ovšem jen další doklad neschopnosti Trumpovy administrativy.

Autor začíná reflexí prezidentské kampaně a odhaluje motivace jednotlivých členů předvolebního týmu. V podstatě všichni zúčastnění, včetně Trumpa, podle Wolffa brali prezidentskou kampaň jako skvělou příležitost zviditelnit se a po prohraných volbách to zúročit ve své kariéře. Nečekané vítězství představovalo tvrdý střet s realitou. Místo hledání lepší pozice v soukromém sektoru se museli Trumpovi spolupracovníci vyrovnat s tím, že budou pracovat pro člověka, kterému dopomohli k moci, ale o němž si mysleli, že nikdy prezidentem být neměl. Zbytek knihy pojednává o vnitřním fungování Trumpovy administrativy v průběhu necelého prvního roku úřadování. Autor předkládá tragikomický obraz, podle něhož se prezidentský úřad ocitá v totálním chaosu a zaměstnanci Bílého domu se snaží přijít na to, jaký je smysl Trumpova prezidentství.

Spory a historky

Knize dominují dvě roviny. V první řadě je to sled trumpovských historek, které se buď propíraly v médiích už v době, kdy se staly, anebo jsme je mohli vidět na vlastní oči, protože se odehrály před kamerami. Čtenářsky nejvděčnější jsou ty, které odhalují něco z toho, co se děje za zavřenými dveřmi. Například že prezident chodí do postele o půl sedmé večer, zapne si tři televizní obrazovky a u toho pojídá cheesburger a usrkává dietní Coca­-Colu. Trumpův každodenní režim vypovídá o člověku, jenž není schopen vykonávat administrativní práci, přijít s politickým plánem, natož působit jako vyjednávací síla v rozděleném senátu a kongresu.

Druhou rovinou je pak konflikt mezi dvěma znepřátelenými stranami uvnitř Bílého domu. Na jedné straně stojí Jared Kushner se svou ženou Ivankou Trumpovou, kteří reprezentují proglobalizační konzervativní agendu, na straně druhé prezidentský poradce Steve Bannon, jenž představuje radikální nacionálně­-populistickou tvář Trumpovy administrativy. Nesmiřitelný konflikt zabírá většinu knihy. Svůj boj přitom vlastně prohrávají obě znesvářené strany. Kushnerovi se nedaří přimět Trumpa, aby jednal „státnicky“, zatímco Bannon, jenž je přesvědčen, že Trump své vystupování a jednání nikdy nezmění, postupně na prezidenta ztrácí vliv. Dnes již víme, že Bannon přestal figurovat v blízkém okruhu prezidentových spolupracovníků a následně přišel i o své místo v pravicovém a dezinformačním plátku Breitbar.

Nic nového

Wolff trochu umanutě opakuje, že máme věřit všemu, co je v knize napsáno. Vzhledem k tomu, že se zaručuje pouze svým čestným slovem, nemůžeme při čtení věřit ničemu. Autor sice několikrát uvedl, že přípravné rozhovory vedl s více než dvěma stovkami osob a ke všem výpovědím má uložený zvukový záznam, ale žádnou z těchto nahrávek nikdo neslyšel. Hysterické reakce prezidenta a jeho okolí nicméně naznačují, že obsah Wolffovy knihy se od reality Trumpovy administrativy nemusí příliš lišit.

V konečném důsledku je však úplně jedno, zda se události odehrály tak, jak jsou v knize uvedeny. Už jen to, co jsme za rok Trumpova úřadování v Bílém domě mohli slyšet přímo z jeho úst, by mělo stačit k závěru, že současný prezident Spojených států nedokáže zvládat ani elementární principy fungování svého úřadu. Někomu to možná přijde skandální a nepochopitelné, ale většině lidí, kteří Trumpa volili, to je nejspíš jedno. Volili ho ostatně proto, aby dělal věci jiným způsobem, než se dělaly doposud. Nečekané vítězství Baracka Obamy v roce 2008 také vyvěralo z požadavku po jiném stylu vládnutí, nakonec se však ukázalo, že Obama se od svých předchůdců zase tak neliší. Jedno je ale jasné: po Trumpovi může přijít už opravdu kdokoliv.

Největší slabinou Ohně a hněvu je bezesporu skutečnost, že nepřináší nic nového. Sám autor v rozhovoru pro Late Show se Sephenem Colbertem řekl, že byl překvapen obrovským zájmem veřejnosti, protože si myslel, že lidé o Trumpovi a jeho prezidentském týmu už přece všechno vědí. Možná ale spíše chladnokrevně kalkuloval s tím, že liberálové a Trumpovi odpůrci se knihy Oheň a hněv s radostí chytnou jako dalšího v řadě mediálních obušků na nejvyššího představitele Spojených států. Snad i proto mohlo autorovi projít to, co by jiným neprošlo. Nedůvěryhodnost uvedených citací, stejně jako neschopnost jít pod povrch problému by si jinak vyžádaly zaslouženou kritiku. Místo toho je z Wolffa mediální hvězda a nejspíš první autor, z jehož knihy četly známé osobnosti populární kultury úryvky během slavnostního udílení hudebních cen Grammy. Pokud se chcete pobavit na účet amerického prezidenta, je Oheň a hněv správná volba, i když je třeba přetrpět méně záživné pasáže o bojích mezi Ivankou Trumpovou, Jaredem Kushnerem a Stevem Bannonem o prezidentovu pozornost. Čekáte­-li něco víc, sáhněte raději po jiné knize.

Autor je spolupracovník redakce.