Alfred ve dvoře, Praha, předpremiéra 12. 6. 2020
V inscenaci La Moneda umělecká skupina 8lidí oživuje takřka špionážní dobrodružství chilského dokumentaristy Miguela Littína, který byl jednou z mnoha z obětí fašistického režimu generála Pinocheta. Příběh vzniku tajného dokumentu o jedné diktatuře, jejž se Littín v roce 1985 rozhodl natočit přímo v Chile, kam dorazil se změněnou identitou i vzezřením, se proslavil i díky tomu, že se stal námětem jedné novely Gabriela Garcíi Márqueze. Jistá neohrabanost souboru, sestávajícího z neherců, představení založenému na reálných událostech docela svědčí a deklamativní dikce i lehce estrádní prvky fungují nečekaně civilně. Pokud patříte stejně jako autor těchto řádků mezi upjaté diváky, kteří se předem děsí jakékoli přímé interakce mezi jevištěm a hledištěm, protože chtějí mít klid a možnost nepozorovaně klimbat, připravte se na to, že v La Monedě k podobným hrátkám dochází pravidelně. Naštěstí se obejdou bez jakékoli improvizace, protože divákům jsou jejich vstupy šeptány do ucha, což opět posiluje deklamativní a civilní ráz představení. Občas se postupuje příliš polopaticky, třeba když se ztrácí čas zbytečnou scénkou, jež má vysvětlit, že Littín jaksi nemohl ve stylu návratu ztraceného syna v Chile uspořádat mejdan s přáteli a rodinou, protože o infiltraci neměl vědět vůbec nikdo, jindy ale zase potřebný kontext chybí a člověk neobeznámený s reáliemi Pinochetova režimu může tápat. V Česku, kde bývá Pinochet často zmiňován jako zachránce demokracie a tvůrce ekonomického zázraku, jde nicméně o dobrou volbu tématu a představení by si možná zasloužilo i o něco delší stopáž.