V sobotu 15. srpna byla titulní stránka novin Gazeta Wyborcza, největšího polského deníku nepodléhajícího vládě, pokryta podpisy, které zaplnily i dvě další strany. Celkem 1025 novinářů z různých médií se tak přihlásilo k otištěné solidární výzvě na obranu TVN, poslední velké nezávislé televizi v zemi, jíž vláda Práva a spravedlnosti (PiS) neprodloužila licenci, aby se zbavila kritického zpravodajského kanálu TVN24. „Po šest let vládnutí tato moc ničí demokratické standardy, ovládla veřejnoprávní média, uplatila nebo rovnou koupila část soukromých médií a novinářům vyhrožuje soudními procesy,“ píše se v prohlášení; „neutralizace TVN a její podřízení státu má být jednou ze závěrečných etap převzetí kontroly nad zbylými institucemi, které se dívají vládnoucí moci pod ruku a brání demokratické hodnoty, jako je otevřenost, tolerance a rovnost před zákonem.“ O čtyři dny dříve schválil polský Sejm zákon známý jako lex TVN – přestože byl zdánlivě obecné povahy a měl zakazovat většinové vlastnictví médií subjektům mimo Evropský hospodářský prostor, je ušitý na míru právě TVN. Zákon prošel navzdory mnoha protestům, mezinárodní negativní publicitě i souběžnému rozpadu vládní koalice, z níž vypadla menší pravicová strana Porozumienie (Dohoda) odvolaného vicepremiéra Jarosława Gowina. Podle posledních zpráv zákon nejspíš neprojde Senátem nebo jej bude vetovat prezident Andrzej Duda, zřejmě ve snaze alespoň trochu zmírnit roztržku se Spojenými státy – TVN totiž patří pod koncern Discovery a představuje jednu z největších amerických investic v Polsku.
Jarosław Kaczyński, neoficiální hlava polské vlády, sveřepým protlačením lex TVN mimo jiné „prolomil zásadu akceptovanou všemi vládami třetí republiky [zřízení po roce 1989 – pozn. red.], podle níž jsou Spojené státy považovány za speciálního garanta naší bezpečnosti a nejdůležitějšího spojence,“ píše publicista Marek Kęskrawiec v textu Ve válce s celým světem, hlavním článku krakovského liberálně-katolického časopisu Tygodnik Powszechny z 22. srpna. „Frontální útok na TVN“ by podle něj nepřišel, kdyby v amerických volbách opět zvítězil Donald Trump. Jeho porážku Kaczyński vnímá jako „civilizační prohru s liberální levicí“ a vidina umlčení kritického televizního kanálu, jejž považuje za hlavní překážku úspěchu v příštích volbách, mu stála za to dostat se do poměrně vážného sporu i s USA. „Takovou fundamentální změnu si ale mohou dovolit jen silné státy, a i tak riskují příliš,“ píše Kęskrawiec. Válku nicméně Kaczyński vede dokonce i uvnitř polské pravice, což se prý projevilo mimo jiné odvoláním vicepremiéra Gowina: „Dřív PiS jeho Dohodu potřebovala jako platformu, na níž se odehrávaly zbytky konzultací hospodářských projektů s majiteli soukromých firem. (…) Když ale vyšlo najevo, jakou zátěž ponesou v souvislosti s daňovou reformou malé a střední firmy, dny probyznysové frakce v koalici Sjednocené pravice byly sečteny.“
Stažení vojsk NATO z Afghánistánu, vítězné tažení Tálibánu a především projevy další migrační vlny vzbudily rozruch v zemi, kde by to možná čekal málokdo – v Polsku. Nejde ani tak o diskuse na téma spoluodpovědnosti za stav v zemi, kde mělo Polsko až 2600 vojáků, byť i ty se v médiích objevují; větší pozornost vyvolaly skupiny běženců na bělorusko-polském pomezí. „Jen za první polovinu srpna se pokusilo překročit polskou hranici mimo přechod 1935 osob, z toho 760 bylo zadrženo a zavřeno v detenčních zařízeních,“ upřesňuje Katarzyna Słubik, expertka z nevládní organizace Stowaryszenie Interwencji Prawnej, v rozhovoru pro portál Noizz (19. srpna), který se zaměřuje na mladou generaci. Vše nasvědčuje tomu, že Lukašenkův režim nechal běžence dopravit letadlem z Iráku a dalších zemí do Běloruska, dovezl je k polské hranici a pod hrozbou násilí je nutil k jejímu překročení. Také podle Słubik jde Lukašenkovi o tlak na Polsko, Litvu a Lotyšsko, na nichž si chce vynutit zmírnění sankcí. Běženci z Afghánistánu, ale i Sýrie a Íránu se tak stávají rukojmími cynické hry. Většina ze zadržených navíc nemá dokumenty – údajně dostali informaci, že bez nich snáz získají status uprchlíka a budou moct požádat o azyl, v Polsku nicméně platí opak. V dalších dnech přinesla i zahraniční média zprávy o situaci dvaatřiceti Afghánců a Afghánek uvízlých v nelidských podmínkách na hranici u vesnice Usnarz mezi kordony polských a běloruských silových složek. Polsko zároveň mezitím stačilo podél části hranic s Běloruskem napnout plot z ostnatého drátu.