V množství špatných zpráv se přece jen objevila jedna dobrá: utrácení zvířat v zoologických zahradách je zažehnáno. Zásadní propad příjmů, který by v krajních případech mohl vést až k vybíjení vybraných kusů, vykryje subvence na krmivo, a nebudeme tedy „jedněmi zvířaty krmit ta druhá“, jak loni zvažovala ředitelka jisté německé zoo. Českou vládu na tento černý scénář – o necelý rok později – upozornil ředitel královédvorského safari. Výzva zapůsobila, z rozpočtové rezervy bylo uvolněno osmdesát milionů, veřejnost si oddechla. Utracení slona, gorily či lva, z nichž někteří se léčí s covidem, není příjemná věc. Je sice fakt, že se určité druhy přemnožují (například kopytníci)… Osobně bych ale nechtěl mít na svědomí ani taková stvoření, jako jsou gaviál nebo outloň, o kterých jste nejspíš v životě neslyšeli, nicméně pár nadšenců je podporuje formou dobrovolných příspěvků. Podobné dárcovství možná znáte z kulturního provozu – i když sbírky na lidi bohužel tolik netáhnou (ačkoli ani je pochopitelně nikdo nechce mít na svědomí). A tím se dostáváme zpátky ke špatným zprávám. Zásadní propad příjmů tuzemské živé kultury povede k likvidaci některých dlouhodobě ohrožených druhů. Jestli se najdou prostředky na jejich záchranu, je otázka, mimo jiné i proto, že vláda se teprve dozvídá o tom, že vůbec existují. Je sice fakt, že také v uměleckých oborech občas dochází k přemnožení (například herci)… Přesto doufám, že nedojde na krajní řešení a nebudeme krmit jedněmi umělci ty druhé.