Únik stanoviska soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických ukazuje, že ne všechna práva jsou v „zemi svobody“ samozřejmá. I když překonání precedentu známého jako Roe vs. Wade nebude znamenat úplný zákaz potratů, lze očekávat, že dojde k omezení bezpečných a finančně dostupných interrupcí.
Když počátkem května unikl z amerického Nejvyššího soudu koncept stanoviska konzervativního soudce Samuela Alita v případu Dobbs vs. Jackson Women’s Health Organization, nastalo zděšení. Podle stanoviska, jež má dle dostupných informací vyjadřovat názor konzervativní většiny soudcovského sboru, totiž bude rozhodnutí v této věci znamenat zpochybnění jednoho ze základních prvků americké úpravy reprodukčních práv – téměř padesát let starého precedentu Roe vs. Wade.
Význam precedentu
V roce 1973 Nejvyšší soud rozhodnutím v kauze Roe vs. Wade potvrdil, že americká ústava chrání možnost žen rozhodnout se pro interrupci bez nepřiměřených zásahů státu. To ale není jediný podstatný závěr tohoto rozsudku. Soud se zabýval také časovým horizontem možné interrupce, a to původně podle rozdělení těhotenství na trimestry. Toto dělení ovšem bylo v devadesátých letech změněno ve prospěch takzvané viability plodu. Až do okamžiku, kdy má plod šanci na přežití mimo lidské tělo, dle soudu není v zásadě možné interrupci zakázat. Dnešní medicína tento okamžik klade zhruba do 23. týdne těhotenství. Stávající judikatura tak v zásadě zabraňovala jednotlivým státům excesivně regulovat potraty před tímto okamžikem. Není tajemstvím, že konzervativní kruhy se s rozhodnutím Roe vs. Wade nikdy nesmířily a protipotratový aktivismus je běžnou součástí amerického života.
V posledních letech navíc politická reprezentace v některých amerických státech přijala legislativu, která principy založené rozhodnutím Roe vs. Wade nerespektuje. Texas (následovaný Oklahomou a Mississippi) před několika měsíci zakázal potraty po šestém, respektive 15. týdnu těhotenství. Kromě toho nová legislativa provádění potratů dále zpřísňuje či kriminalizuje, což je v rozporu s dalším aspektem precedentu, tedy ochranou před nepřiměřenou státní regulací. Konečným soudním přezkumem tato legislativa zatím neprošla, pokud však dojde k překonání precedentu, nejméně patnáct amerických států zareaguje zpřísněním potratové legislativy – už teď vesměs přijaly takzvané trigger clauses, které nabudou účinnosti v okamžiku, kdy Nejvyšší soud precedent zpochybní. Očekávat lze i boj proti potratové turistice.
Třídní a rasový problém
Pochopitelně, že překonání precedentu Roe vs. Wade nebude znamenat úplný zákaz potratů v USA. Povede ale k omezení přístupu k bezpečným a finančně dostupným interrupcím. Pro mnoho žen bude nová situace představovat finanční nebo zdravotní problém, ačkoli zajištěné ženy ze středních a vyšších vrstev si patrně poradí. Na demonstracích se ostatně opakovaně objevuje heslo upozorňující na to, že milenky konzervativních politiků si potrat vždycky nějak zařídí. O potratové legislativě a přístupu žen k bezpečným interrupcím přitom rozhoduje sice volená, nicméně relativně úzká a demograficky vyhraněná část politické reprezentace. Hrozící rozhodnutí Nejvyššího soudu je navíc spíše výsledkem politických procesů než čistě právního hodnocení slavného precedentu.
Dodejme, že restriktivní přístup k potratům není s největší pravděpodobností ani přáním většiny americké populace. Dokonce i v Texasu některé průzkumy veřejného mínění ukazují, že spíše než k úplnému zákazu se lidé kloní k jakési střední cestě regulace potratů po 15. týdnu těhotenství. Tato možnost úpravy se objevila i v úvahách předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse, který dost možná nechce být spojován s takto kontroverzním rozhodnutím. Nejvyšší soud je konzervativní instituce, a měl by tak respektovat zásadu stare decisis (setrvat na rozhodnutém). Je tedy možné, že se do doby, než bude konečné rozhodnutí vydáno, stanovisko soudu zmírní a zaměří se na časový předěl v těhotenství. I tak by ale šlo o zásadní obrat od současného právního stavu.
Zatímco v řadě latinskoamerických i konzervativních evropských států se po dlouhých letech bojů potratová legislativa postupně liberalizuje, v mnoha státech USA (nebo například v Polsku) naopak utahují šrouby. Je to dramatický kontrast, ze kterého můžeme leccos vyčíst – a to i pro českou politiku. Bez ohledu na to, jak sekularizovaný se náš stát a naše společnost mohou zdát, konzervativní backlash už se hlasitě projevuje i u nás a u naší politické reprezentace. Pokud se americké právní prostředí může na dlouhé roky změnit v rozporu s preferencemi obyvatelstva, není něco podobného vyloučeno ani jinde. Měli bychom si proto uvědomit, že v oblasti lidských práv a feminismu není nikdy dobojováno.
Autorka je právnička a odborářka.