Proč v Mexiku za poslední léta zaznamenali tolik lidí zmizelých beze stopy? „Možná proto, že my je hledáme, a ti před námi ne.“ S takovým vysvětlením přišel mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na ranní tiskové konferenci z 18. května. Reagoval tak na vyjádření generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese, který předchozího dne vyjádřil „hluboký smutek“ nad skutečností, že mexická Národní komise pro pátrání po osobách registruje už více než sto tisíc zmizelých a nenalezených mužů a žen. Guterres byl sice ve svém vyjádření zdrženlivý, ale nedávná zpráva příslušné komise OSN viní ze situace jak organizovaný zločin, tak státní složky. Problému se 18. května v obsáhlém webovém materiálu věnoval investigativní týdeník Zeta, sídlící v Tijuaně. Obzvlášť alarmující je, že záznamy o zmizelých sice sahají až do roku 1964, ale drtivá většina případů spadá do období po roce 2006, kdy pravicový prezident Felipe Calderón pár dní po nástupu do úřadu vyhlásil válku drogovým kartelům. López Obrador, který v roce 2018 zvítězil s levicovými sliby, ji sice brzy nato oficiálně prohlásil za ukončenou, ale vzhledem k přetrvávající míře násilí v zemi se má všeobecně za to, že drogová válka stále probíhá. Za vlády Lópeze Obradora každý rok zmizelo přibližně osm tisíc osob, v loňském roce jich bylo rekordních 9732. Jak uvádí Zeta, přibližně tři čtvrtiny zmizelých jsou muži, nejčastěji v mladém věku, přičemž nejvyšší čísla vykazují státy México (okolí hlavního města), Tamaulipas a Jalisco. „Aby zmizení přestalo být v Mexiku příkladem dokonalého zločinu, musí se stát těžištěm státní politiky prevence,“ cituje Zeta zprávu komise OSN. K tomu má ale mexická politika stále daleko.
Zatímco Mexiko už řadu let trpí vysokou mírou násilí, Chile po konci pinochetismu patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky. Tato pověst ale dostává vážné trhliny – v posledních měsících stoupá počet násilných činů i mezi jižními Andami a Pacifikem. Kritická je situace především v regionu La Araucanía, kde žije několik set tisíc domorodých Mapučů, z nichž mnozí se dožadují autonomie a půdy svých předků. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl inaugurován letos v březnu, sice prosazuje vizi mnohonárodního státu a dlouho mluvil o demilitarizaci Araucaníe, ale jak píše španělský deník El País z 18. května, „nejspíš změnil plány“ – v oblasti totiž vyhlásil výjimečný stav a místní silnice bude stejně jako za jeho pravicového předchůdce Sebastiána Piñery kontrolovat armáda. Tímto krokem vyšel Boric vstříc sdružením řidičů kamionů či dřevařů, kteří čelí množícím se útokům; na druhou stranu ale popudil část své vlastní koalice, především Komunistickou stranu Chile. Rozčarování zaznívá také ze strany jeho mapučských příznivců: „My tu bojujeme za politické řešení, a teď budeme mít nový výjimečný stav,“ cituje deník mapučského právníka Salvadora Millalea, který patřil v prvních týdnech vlády mezi Boricovy poradce, než z funkce odstoupil pro neshody s ministryní vnitra. „Musíme věci vidět a dělat jinak. Mnohonárodnostní stát je potřeba budovat s větším přesvědčením.“ Popularita šestatřicetiletého prezidenta Borice, spojovaného s nadějí na změnu politického kursu po chilském „sociálním výbuchu“ z roku 2019, mezitím prudce klesla, a pokud by se chystané referendum o nové ústavě konalo v těchto dnech, k jejímu schválení by nedošlo. Rozpory chilské politiky tak dohnaly progresivního prezidenta velmi rychle.
Latinská Amerika naštěstí neláme rekordy jen v násilí. Portorický zpěvák, rapper, producent a wrestler Bad Bunny se už v letech 2020 a 2021 stal nejposlouchanějším hudebníkem na streamovací službě Spotify. Zároveň se tak na této příčce vůbec poprvé umístil interpret, který zpívá v jiném jazyce než v angličtině. Jak píše mexický deník El Financiero ze 14. května, rok 2022 zahájil portorický hudebník titulem nejposlouchanějšího umělce na všech platformách, jejichž data sleduje žebříček Global Digital Artist Ranking – patří sem Apple Music, Spotify, iTunes, YouTube, Shazam a Deezer, kde Bad Bunny vede před jmény jako Jack Harlow, Ed Sheeran, Future nebo Harry Styles. S novým albem Un verano sin ti (Léto bez tebe), které vyšlo 6. května, přicházejí další globální úspěchy: jen za den vydání alba dosáhl Bad Bunny na službě Spotify 183 milionů poslechů, což je opět absolutní rekord (do té doby náležel kanadsko-americkému rapperu Drakeovi). Po hudební stránce ovšem nové album s třiadvaceti skladbami žádný průlom nepřináší – i tentokrát jde o „zvuk inspirovaný karibskými rytmy, od reggaetonu a dembow po mambo a merengue, patrný je nicméně i vliv cumbie, reggae nebo afrobeatu“. Podstatná část tracků ale tentokrát vznikla ve spolupráci nejen s dalšími portorickými rappery, jako je Jhay Cortez nebo Rauw Alejandro, ale například i s kolumbijskou kapelou Bomba Estéreo. O úspěchu nového alba už je rozhodnuto – otázkou zůstává snad jen to, zda osmadvacetiletý Benito Antonio Martínez Ocasio alias Bad Bunny může ve své globální digitální slávě dojít ještě dál.