Podle Koncepce vodní dopravy ze srpna 2016, vypracované ministerstvem dopravy, je pro náš stát životně nutné, aby se na našich kanalizovaných řekách postavilo dalších téměř sedmdesát staveb za více než 26 miliard korun. Po Labi a Vltavě by se tak měl častěji a rychleji přepravovat náklad, což by prý mělo odlehčit silnicím, dálnicím a železnici – ačkoliv u nás ani v Evropě se nic takového neprokázalo. Jen na Labi chce Ředitelství vodních cest v rámci „rozvoje nákladní vodní dopravy“ utratit téměř 11 miliard korun za více než třicet staveb, přičemž jez u Děčína má vyjít na 5,2 miliardy a plavební kanál u Přelouče na 3,1 miliardy korun. Koncepce ovšem není dosud schválená, neboť jez by měl významně škodlivý vliv na chráněné území Natura 2000.
Proti výstavbě jakéhokoliv jezu na Labi od Ústí nad Labem ke státní hranici více než dvacet pět let úspěšně brojí nejen ekologické spolky a nezávislí odborníci u nás i v Německu, ale také české ministerstvo životního prostředí a jeho odborné instituce. Šlo by o ekologicky škodlivou stavbu, která je navíc i z hlediska dopravy zbytečná a ekonomicky nevýhodná. Dosavadní marnou snahu betonové lobby dokládá i proces hodnocení vlivu jezu na životní prostředí, který začal v říjnu 2005 a skončil v prosinci 2019, kdy ho muselo ministerstvo bez výsledku ukončit. Státní investor totiž nebyl během téměř čtrnácti let schopen doložit přípustnost projektu. Ve stanovisku Správy Národního parku České Švýcarsko z listopadu 2018 se navíc uvádí, že negativní vliv jezu na území Natura 2000 nelze nijak kompenzovat. Stavba je tedy z ekologického hlediska nerealizovatelná.
To ovšem nijak nezabránilo v dalším utrácení peněz. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se do března 2019 jen za „papírování“ utratilo téměř 626 milionů korun; dnes to může být o desítky milionů více. Ministerstvo dopravy si dokonce letos od najatých firem za pět a půl milionu korun opatřilo stanovisko, podle něhož se vlivy jezu na životní prostředí dají kompenzovat, ačkoliv toto tvrzení bylo odborníky již před čtyřmi lety vyvráceno. Ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou tak čekalo další kolo boje proti projektu. Svou pozici ovšem poněkud oslabila, neboť 26. září oznámila odvolání ředitele Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendy pro špatnou komunikaci s obcemi během požáru. Další zvrat přišel o týden později, kdy sdělila, že na ministerstvu končí ze zdravotních důvodů a že jako nového ministra životního prostředí doporučuje Petra Hladíka, náměstka brněnské primátorky a předsedu komise životního prostředí KDU-ČSL.
Jak bude Hladík obhajovat zájmy české přírody včetně ochrany Labe před betonováním, je zatím nejasné. Jako svou prioritu totiž uvedl energetiku, ačkoliv pod resort spadá i ochrana ovzduší, vody a půdy, odpady a podobně. Nezbývá než doufat, že nový šéf resortu naváže na téměř dvacetiletou odbornou kontinuitu ministerstva a jez nadále zůstane jen zbožným přáním betonářů.