„My nejsme redakce, my jsme vampýrská akademie!“ zvolal kolega Michal Špína, když se ukázalo, že do tohoto čísla přispělo tematickými texty hned sedm členů redakce. Šéfredaktor Lukáš Rychetský byl sice překvapený, já ale ne. Od začátku jsem tušila, že nejsem jediná, koho upíři fascinují. Pasáž z mých oblíbených Čarodějových pohádek, v níž si upír prohlíží kapku krve ve svitu luny, jsem si jako malá četla pořád dokola a vybaví se mi pokaždé, když na obloze zahlédnu úplněk. O tom, kolikrát jsem přečetla Carmillu a Draculu, raději pomlčím. Záminkou, proč si splnit sen a věnovat vánoční dvojčíslo vampyrismu, se stalo několik letošních výročí – před sto padesáti lety spatřila světlo světa Carmilla Sheridana Le Fanu, před sto dvaceti pěti lety poprvé vyšel Stokerův Dracula, před sto lety natočil Friedrich Wilhelm Murnau proslulého Upíra Nosferatu a tak by se dalo pokračovat. V čísle najdete nejen texty věnující se nejrůznějším literárním a filmovým zpracováním upírské látky, ale třeba i marxistickou interpretaci Draculy či feministický a queer pohled na nemrtvého hraběte. Etnolog Giuseppe Maiello vysvětluje, proč upíři tak moc přitahují nejen redakci A2, ale bez nadsázky celý svět. A vampýrům neuniknete ani v literární příloze. Zkrátka, máte se na co těšit! A my se zase těšíme, že zůstanete našimi věrnými čtenáři a čtenářkami i v příštím roce.