Dracula a jiní upíři

Stokerův román Dracula z roku 1897 dodnes ovlivňuje globální popkulturu. Zároveň ale proslavil Transylvánii a s příchodem masového turismu dokázal zamíchat i rumunskou politikou, ať už za diktátora Ceaușeska nebo po něm. Co můžeme vyčíst z příběhu nerealizovaného draculovského zábavního parku?

Románová série spisovatele Kima Newmana Anno Dracula vypráví o alternativních, upířích dějinách, ve kterých se hraběti Draculovi podařilo ovládnout Velkou Británii. Kromě toho v příbězích vystupují Jack Rozparovač, doktor Moreau nebo třeba Francis Ford Coppola.

Dvě z povídek, které si můžete přečíst v literární příloze tohoto čísla, zobrazují postavu upíra podle představ italských spisovatelů přelomu 19. a 20. století. Navzdory tomu, že reálie Apeninského poloostrova hrály v řadě gotických románů evropského romantismu zásadní roli, v italské literatuře …

„Krvavé písmo je asi dva centimetry vysoké a jeho zdobné okraje hrají tmavými a světlými odstíny modré, zatímco rudé a růžové tečky vrhají černé odlesky.“ To není výjev z viktorián­ské detektivky, ale dojem, který si australský novinář Paul McGeough odnesl z prohlížení řádků …

Stokerovo pojetí upíra jako ztělesnění excesu – parazita, který narušuje řád patriarchální viktoriánské společnosti – se stalo východiskem řady více či méně subverzivních variací. Z feministické a queer perspektivy je Dracula vděčným příkladem dobové disciplinace těla jazykem vědy. …

Od vydání novely Carmilla, v níž irský autor Sheridan Le Fanu přivádí na scénu postavu lesbické upírky, letos uplynulo sto padesát let. Příběh z tajemného zámku ve Štýrsku obratně využívá postupy gotického románu a spojuje v sobě oba jeho klíčové směry – „horror“ a „terror“. …

„Hovořit o poezii znamená vždycky hovořit o něčem velmi starém. Toto prastaré nepřipouští ani přemrštěnosti, ani nehoráznosti a tím také žádná překvapení či reprízy (…) Ono staré, tvrdé jako kámen, co nazýváme poezií, lze těžko snést,“ říká Hans Magnus Enzensberger.

Něco …

Upír je ustrnulý mezi životem a smrtí, člověkem a zvířetem, jeho tvář nemá odraz. Je figurou, která se vzpírá reprezentaci. Možná proto vyvolávají monstra takovou hrůzu a pokusy o jejich zobrazení tak často tematizují problém reprezentace jako takové. I Stokerova Draculu lze číst jako svéráznou …