Převzít ministerstvo zdravotnictví v době koronavirové není žádná legrace. Zvlášť když epidemii vnímáte jako šmouhu na drahém saku, které byste se nejradši zbavili slovy: „Buďte odpovědní, přestaňte kašlat a nechte nás pracovat.“ Ministr Vlastimil Válek by se prostě raději zabýval palčivějšími tématy než pandemií, třeba klasickým tématem české zdravotnické politiky: odlehčenými sádrami. Ale těmi seznam naléhavých úkolů podle ministrova mluvčího nekončí. Cílem je připravit zdravotní připojištění, které bude oproti standardnímu pojištění obohaceno mimo jiné i o lepší prevenci. Mezitím praktičtí lékaři horko těžko zvládají covidovou administrativu, a prevence se tak pro běžného člověka smrskla na naprosté minimum, o které se navíc starají ordinace specialistů. Už dvouroční omezení cílené primární a sekundární prevence některých chorob je ekonomickou tikající bombou, jejíž dopady na rozpočet nezalepí sebeodlehčenější sádra. Aktuální nápad přemístit preventivní medicínu do jakéhosi prémiového balíčku nám ovšem zadělává na novou pandemii – civilizačních a onkologických chorob.