Na začátku února oznámil americký prezident Joe Biden, že speciální komando zlikvidovalo v severní Sýrii dosavadního vůdce organizace Islámský stát chalífu Abú Ibráhíma al-Kurajšího. Může tento zásah vážně poznamenat džihádistickou organizaci? A je hrozba Islámského státu zažehnána?
Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší, známý také pod jménem Amír Muhammad Sa’íd Abd ar-Rahmán al-Mawlí as-Salbí, se stal vůdcem Islámského státu poté, co se americké armádě podařilo v severosyrském regionu Idlib na podzim roku 2019 zneškodnit předešlého vůdce teroristické organizace Abú Bakra al-Bagdádího. Při operaci mířené proti jeho nástupníkovi v čele Islámského státu přišlo podle vyjádření americké vlády o život také třináct civilistů a mluvčí Pentagonu Josh Kirby přiznal, že Spojené státy o všech mrtvých zřejmě nevědí. Rodinní příslušníci al-Kurajšího – manželka a dvě děti – prý zahynuli ve chvíli, kdy vůdce Islámského státu odpálil svou sebevražednou vestu.
V této hypotéze se však můžeme spoléhat pouze na vyjádření amerických představitelů, přičemž o totožnosti a příčinách úmrtí zbylých třinácti osob vláda mlčí. Spojeným státům je přitom v této věci těžké důvěřovat – když byl v květnu roku 2011 zabit Usáma bin Ládin, tvrdil Bílý dům, že se saúdský lídr al-Káidy při svém dopadení schovával za manželku, což bylo později vyvráceno. Podobně lhal Donald Trump o tom, že bývalý lídr Islámského státu al-Bagdádí těsně před smrtí „kňučel jako pes“, což americký prezident na videu údajně nemohl vůbec slyšet. Každopádně pokud americká armáda věděla, že v domě, kde se al-Kurajší skrýval, jsou přítomni i civilisté, a přesto útok provedla, mohlo se jednat o válečný zločin.
Produkt války v Iráku
Po Baracku Obamovi a Donaldu Trumpovi zažil nyní i Joe Biden svou chvíli slávy spojenou s dopadením a likvidací „arciteroristy“, byť v tomto případě to jistě nemá zdaleka takový význam jako u předchozích světoznámých lídrů teroristických organizací. Al-Kurajšího běžný obyvatel západního světa vůbec neznal, a otázkou je i to, jak důležitá byla jeho role v již rozdrobené organizaci Islámský stát.
Al-Kurajší se narodil na iráckém severozápadě ve městě Tal Afar a jako mladý muž sloužil za vlády Saddáma Husajna v irácké armádě. Po americké invazi byla irácká strana Baas rozpuštěna a někteří z jejích dosavadních příslušníků se připojili k sunnitskému protiamerickému odporu. Jako člen irácké odnože al-Káidy, kterou tehdy vedl Abú Musab az-Zarkáví byl al-Kurajší Američany zadržen a vězněn v detenčním zařízení Camp Bucca, kde se seznámil s Abú Bakrem al-Bagdádím a dalšími budoucími představiteli Islámského státu. Al-Kurajší je tak typickým produktem války v Iráku a jeho život se velmi podobá osudům mnoha dalších osobností sunnitského džihádismu v této oblasti.
Když se po svém propuštění připojil k organizaci Islámský stát, poměrně rychle stoupal v hierarchii organizace, avšak jeho jméno nebylo okolnímu světu známo až do jeho jmenování chalífou, jak se titulují vůdci Islámského státu. Al-Kurajší stál po boku al-Bagdádího a podílel se na obsazení Mosulu, který Islámský stát držel ve svých rukou mezi lety 2014 a 2017. Chalífa nechvalně proslul krutostí, s níž likvidoval opozici, která se postavila moci tehdejšího lídra Abú Bakra al-Bagdádího, a údajně sehrál klíčovou roli při organizování genocidy jezídské irácké menšiny.
Vězeňská vzpoura
Zásadní je však otázka, jak je na tom Islámský stát nyní a jak výrazně ovlivní fungování organizace al-Kurajšího smrt. Nutno říct, že lídři Islámského státu nejsou zrovna postavy, které by si zakládaly na veřejné image, tudíž jejich odstraněním z propagandistického hlediska organizace tolik neutrpí. Islámský stát se ovšem krátce před zabitím al-Kurajšího dostal do titulků světového zpravodajství poté, co se v syrském městě Hasaka vzbouřili uvěznění příslušníci Islámského státu a na několik dní ovládli vězeňský komplex. Stovky islamistických spolubojovníků jim přitom přišly na pomoc zvenčí. V Hasace se pak v okolí věznice odehrály tuhé boje, v nichž padlo asi pět set lidí, z toho tři čtvrtiny islamistů. Povstání se podařilo potlačit až po deseti dnech s pomocí americké armády, která pomáhala Syrským demokratickým silám (SDF) leteckými údery. Vzpoura tak opět připomněla, že hrozba Islámského státu není zdaleka zažehnána a s největší pravděpodobností na tom nic nezmění ani smrt dosavadního lídra. Nový vůdce Islámského státu sice zatím nebyl veřejně vyhlášen, ale dá se předpokládat, že se tak brzy stane.
Autor studuje arabistiku na FF UK.