Dům fotografie, GHMP, Praha, 25. 10. 2022 – 29. 1. 2023
Krátká návštěva francouzského sochaře Augusta Rodina, který v roce 1902 přijal pozvání české umělecké obce, zúčastnil se otevření výstavy svých prací a několik dní pak strávil v Praze a na Moravě, se vykládá jako jedna z klíčových událostí v rozvoji moderního umění v Čechách přelomu 19. a 20. století. Inspirace Rodinovou tvorbou je zřetelná v dílech předních českých sochařů počátku století, jako byli Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda nebo Bohumil Kafka, kteří se stali nejenom velkými jmény české secese, ale také autory významných národních památníků. Výstava Pražská Pallas a Moravská Hellas v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy nadšení z Rodinovy návštěvy nejenom pečlivě zkoumá, ale svým způsobem i reprodukuje – na zdech můžeme například zhlédnout několik map podrobně zaznamenávajících trasu a itinerář Rodinovy cesty. Uměleckých děl je na výstavě jen několik; instalaci dominují fotografické momentky Rudolfa Brunera-Dvořáka, který slavného sochaře během jeho turné z Prahy až do Hodonína nejspíše sledoval na každém kroku. Přihlášení se k Rodinovi je obecně chápáno jako vyústění kulturní inklinace k progresivní, moderní Francii, ve které tehdejší čeští a moravští umělci nalezli svůj vzor i východisko pro vyjádření nespokojenosti s poměry v Rakousku-Uhersku. Neuškodilo by proto – spíše než nadšeně dokumentovat Rodinovu návštěvu podobně jako před 120 lety – více prozkoumat a vysvětlit politicko-kulturní situaci, která k tehdejšímu nekritickému přijetí vedla.