Žijeme ve zvláštní době. Přestože už desítky let máme k dispozici klíčová fakta o zhoubném vlivu vypouštění oxidu uhličitého na celosvětové klima, uhelné i plynové komíny dál chrlí miliony tun CO2 do atmosféry. V loňském roce jsme se navíc dostali do situace, kdy fosilní průmysl dosáhl největších zisků v historii. Společnosti jako Shell, TotalEnergies nebo BP inkasují rekordní výdělky v řádu stovek miliard korun.
Příčina je jasná. Takřka každý z nás v loňském roce zažil zvyšování cen tepla a elektřiny, které začaly stoupat už na konci roku 2021 a poté raketově vzrostly vlivem ruské agrese na Ukrajině. Jinými slovy, rekordní zisky fosilních korporací jsou vykoupeny energetickou chudobou, do které loni spadly miliony domácností po celé Evropě.
Když premiér Petr Fiala na počátku energetické krize říkal, že všichni trochu zchudneme, zapomněl dodat, že pro velké energetické koncerny a jejich vlastníky to neplatí. Z těžkých časů naopak vyrýžovali peníze, o jakých se jim možná ani nesnilo. Příkladem může být firma EPH Daniela Křetínského, která nedávno představila své hospodářské výsledky za rok 2022. Na pražské Pařížské třídě se určitě slavilo: EPH loni oproti předchozímu roku takřka zdvojnásobila svůj celkový zisk. Zatímco v předminulém roce měla firma provozní zisk 54 miliard korun, loni to bylo astronomických 101 miliard. Pro srovnání: v době, kdy EPH prezentovala své zisky, představovala česká vláda konsolidační balíček, jehož cílem je ušetřit 70 miliard korun. Možná by vláda nemusela kvůli deficitnímu rozpočtu brát peníze důchodcům a studentům či škrtat ve veřejných výdajích. Šanci zdanit astronomické zisky, které si kromě EPH připsal například i ČEZ, ale kabinet propásl už v loňském roce, kdy se rozhodl posunout zavedení mimořádné válečné daně z neočekávaných zisků (windfall tax) až na letošní rok. Kvůli tomu nám utíkají miliardy, které by se daly využít k řešení energetické chudoby i na další sociální problémy, jimž čelíme.
Naše vláda však není jediná, která tváří v tvář energetické krizi selhala. Celá Evropská unie nedokázala adekvátně zareagovat na rychlý nárůst cen energií. Slibovanou válečnou daň nezavedla, pomoc s řešením energetické chudoby byla minimální. Příčiny tohoto selhání popsala ve své analýze organizace Corporate Europe Observatory. Zástupci Evropské komise se od začátku války na Ukrajině scházejí se zástupci plynového průmyslu minimálně dvakrát týdně. Energetické korporace si navíc prolobbovaly vlastní poradní orgán, který pro Komisi připravuje většinu podkladů. Hlavním důvodem selhání je zkrátka neuvěřitelná moc energetických firem, které ohýbají pravidla hry ve svůj prospěch. Českou vládu ovlivňují firmy jako EPH, ČEZ nebo Sev.en AG, evropskou pak Shell, Total Energies a jiné. Máme-li někdy vyřešit klimatickou krizi sociálně spravedlivým způsobem, bude nutné moc těchto energetických koncernů zlomit.