Přeložil Tomáš Korbař
TakeTakeTake 2022, 403 s.
Ačkoli je první a zároveň nejznámější román Mary W. Shelley z roku 1818 literární klasikou, většina lidí ho má pohříchu spojený s popkulturními filmovými adaptacemi, a tedy především s obrazem hrozivého monstra, sešitého z všemožných kusů lidských těl. Nové vydání staršího překladu Tomáše Korbaře, který redakčně upravila a aktualizovala Eva Kalivodová, je reprezentativním oživením textu, k němuž nás dnes může přilákat také příběh autorčina nonkonformního života či její feministické zázemí. Ve vkusně upraveném svazku, který získal ocenění Nejkrásnější kniha roku, nalezneme obsáhlou předmluvu Marie Michlové a výtvarný doprovod v podobě temně atmosférických krajin Anežky Hájkové. Příběh vědce Viktora Frankensteina, jenž si zahrává s božskými silami a stvoří umělého člověka, se vymyká žánru gotického románu nejen tím, že se nejedná o naivní a nahodilou změť populárních strašidelných motivů, ale i svým přesahem. Je to především nadčasové dílo, pojednávající o zodpovědnosti a slabosti. Vědec se svého výtvoru zděsí a bytost, která se provinila jen svou odpudivostí, zavrhne a uteče od ní. Neochota čelit důsledkům své vědecké vášně se mu však brzy vrátí a „ne-tvor“ se mu začne mstít, protože ve vztahu ke svému stvořiteli nemá jinou možnost. Líčení vnitřních hnutí stvůry, její samoty, viny a s nimi spojeného existenciálního utrpení ke čtenáři promlouvají i po více než dvou stech letech. Navíc je to kniha čtivá, v níž nás kromě sympatií s nešťastným monstrem uchvátí i popisy polární pustiny či nehostinných alpských vrcholků.