Spolkový kriminální úřad BKA, protějšek české BIS, vydává každý rok statistiku trestných činů, které se snaží kategorizovat. Od roku 2019 byla zavedena kategorie „protiněmeckých“ trestných činů (deutschlandfeindlich). Bylo to v době úřadování ministra vnitra Horsta Seehofera z křesťanskodemokratické CSU. Cílem bylo statisticky zachytit trestné činy, které jsou namířeny proti „německé většině“. Levicový deník die taz se v analýze z 24. července touto systematizací kriticky zabývá. V roce 2022 počet „protiněmeckých“ trestných činů poměrně výrazně narostl – z 209 na 340. Na to rychle reagovala krajně pravicová strana AfD tvrzením, že jde o „antiněmecký rasismus“, a požadovala odsun „neněmeckých“ podezřelých. Die taz se zamýšlí nad tím, jak je vlastně takovýto trestný čin definován. Levicoví Die Linke právě tuto otázku položili ministryni vnitra za SPD Nancy Faeser. Podle ministerstva je pojem „protiněmecký“ (nebo doslova „Německu nepřátelský“) naprosto jasně definován. Mluvčí ministerstva zdůraznila, že například ve východoněmecké Chotěbuzi docházelo v roce 2022 k útokům mladých migrantů na německou mládež a že Němci zde byli cíleně vybíráni jako oběti. Migranti údajně chtěli demonstrovat svou dominanci vůči německému obyvatelstvu, a proto je charakteristika „protiněmecký“ naprosto v pořádku.
Podle die taz spočívá problém v tom, že tyto trestné činy policie označuje také jako „rasistické“. Už ale neuvádí, zda se jedná o levicové, pravicové nebo nábožensky motivované trestné činy (prý to „nelze určit“), ačkoli to v případě ostatních xenofobních útoků dělá.
Die Linke kategoricky požaduje kompletní odstranění termínu „deutschlandfeindlich“ z policejních statistik. Poslankyně Martina Renner jej považuje za „pravičácký bojový výraz“, který skutečný rasismus v Německu zakrývá. Poslankyně Petra Pau ho zase označuje jako „pseudovědecký“ a obviňuje policii, že s ním zachází zcela neprofesionálně. Z druhé strany argumentují poslanci FDP a CDU tím, že existence protiněmeckých trestných činů je realita, a pokud by tato kategorie zcela zmizela, zakryje se tím část problému.
Křesťanskodemokratická CDU opět ukazuje vlastní rozervanost. Předposlední červencový víkend se vysílalo „letní interview“ s jejím předsedou Friedrichem Merzem. Právník a bankéř Merz, který politicky tíhne spíše k liberálnímu než k sociálnímu křídlu strany, se vyjádřil ke spolupráci jeho strany s krajně pravicovou AfD. CDU v roce 2019 učinila rozhodnutí, že s AfD nebude na žádné úrovni mít nic do činění. Merz nyní tuto zásadu upravil, když prohlásil, že na spolkové a zemské úrovni s AfD sice spolupracovat nebude, nicméně na komunální úrovni je tato spolupráce možná, protože se tam řeší každodenní neideologická témata. Tato věta rozhořčila především spolustraníky, kteří svému předsedovi nachystali učiněný shitstorm. Drážďanský deník Sächsische Zeitung nabídl 25. července rozhovor s politologem Gideonem Botschem, který v Merzově názoru spatřuje dokonce „sebedestrukci CDU jako demokratické strany“. Botsch se domnívá, že křesťanští demokraté již připravují koalice s AfD. Řešením by mohl být zákaz AfD ze strany Ústavního soudu. Problém je, že se strana, která se čím dál více radikalizuje, stala pevnou součástí německé politické scény. Ačkoli je vnitřně rozervaná a trpí svárlivostí jednotlivých křídel, velmi „chytře“ a jednotně se postavila například k válce na Ukrajině, což jí především na východě Německa přineslo řadu voličů. Podle Botsche nemají německé „velké strany“ jako CDU či SPD žádnou taktiku, co dělat v případě dalších úspěchů AfD. Ptá se, jak reagovat třeba na to, až bude mít AfD vysoké úředníky na okresní či krajské úrovni. Obecný posun doprava ovšem nepovažuje za německý fenomén, nýbrž za průvodní jev celkové krize zastupitelské demokracie, která začala už před třiceti lety.
Zcela odlišně Merzův výrok hodnotí Mathias Brodkorb v magazínu Cicero z 25. července. Pragmaticky konstatuje, že je třeba striktně rozlišovat mezi státem a politickými stranami. Pokud bude mít AfD úředníky na komunální výkonné úrovni, jak je tomu třeba v durynském okrese Sonneberg, bylo by bláhové veškeré jejich návrhy blokovat jen proto, od koho přicházejí. Co se týče stavby školek, stavebních povolení na solární elektrárny a dalších smysluplných věcí, „velké strany“ by byly samy proti sobě, kdyby je kvůli zákazu spolupráce s AfD odmítaly. Podle Brodkorba nezíská CDU ideologicky vedenou diskusí ani hlas, a naopak tím prospěje AfD.