Paseka 2023, 312 s.
Ve třetím románu se violoncellistka Zuzana Dostálová dostává k tématu, které velmi dobře zná ze svého života. V próze nazvané podle hudební suity francouzského romantického skladatele Camille Saint-Saënse z roku 1886 líčí předvánoční turné Českého filharmonického orchestru v Německu. Podtitul skladby – Velká zoologická fantazie pro dva klavíry a komorní soubor – trefně vystihuje panoptikální charakter členů ansámblu. Protagonistou je snad jediný normální muž v souboru, houslista Evžen, jehož všichni mají za „hodného“ (rozuměj blbého) a který se marně uchází o lásku plaché flétnistky Štěpánky. Příběh může postupným odhalováním charakterů připomenout Vieweghovy Účastníky zájezdu. Zatímco však Viewegh postavy karikuje, Dostálová se svými hrdiny spíše soucítí, přestože jsou mnohdy rovněž k popukání. Ačkoli se jedná o brilantní muzikanty, jejich radosti během cesty jsou velmi přízemní: jak nakoupit co nejlevněji v Lidlu, jak ukrást co nejvíce jídla u snídaně, případně jak si uvařit na hotelovém pokoji. Tato ubohost daná nedůstojným ohodnocením umělců ostře kontrastuje s obrovskými úspěchy orchestru, které jsou naopak konstatovány lakonicky: „Český filharmonický orchestr opět potvrdil, jak důstojně reprezentuje naši zemi.“ Škoda, že tento umělecký prostředek nijak negraduje a pouze se do omrzení opakuje. Kvalitě románu rovněž příliš neprospívá implementace začínající pandemie v samotném závěru textu. Stejně jako u předešlých románů Zuzany Dostálové musím konstatovat, že v jejím jinak dobře napsaném textu buď něco chybí, nebo naopak přebývá.