Chtění
Přeložil Štěpán Sirovátka
OIKOYMENH 2022, 233 s.
Život ducha je poslední, nedokončené dílo filosofky Hannah Arendtové. Z plánovaných tří dílů vyšly pouze dva, a to až po autorčině smrti v roce 1975. První část, Myšlení, je sevřenější, což je dáno mimo jiné tím, že myslet je bytostným úkolem filosofie, kdežto o možnosti chtít, tedy o svobodné vůli, filosofové mnohdy spíš pochybovali, pokud ji rovnou neodmítali. Navíc, jak Arendtová upozorňuje, staří Řekové vlastně problém vůle neznali – v plné síle se vyjevuje až s příchodem křesťanství. Svou knihu charakterizuje jako „letmé a roztříštěné pojednání, jež jsem troufale nazvala dějinami vůle“, což je velmi přesné. Místy jako by se autorka skoro až brouzdala dějinami filosofie a možná spíš než seznámení s „dějinami vůle“ nabízí kniha příležitost pozorovat její setkávání s filosofy, kteří k ní promlouvají – a skrze ni i k nám. Na cestě od Heideggera a Nietzscheho přes Pavla z Tarsu k „jedinému římskému filosofovi“ – Augustinovi – nebo scholastikovi Dunsi Scotovi projevuje jedna z nejpozoruhodnějších a nejdůležitějších postav filosofie 20. století nakažlivou vášeň pro myšlení. To se však nezavíjí do sebe tolik jako u Heideggera (ačkoli ze svého učitele Arendtová čerpá a navzdory všemu jej má v úctě), protože i tehdy, když se věnuje zdánlivě abstraktním a odtažitým filosofickým otázkám, je za ním cítit odpovědnost k polis a političnu jako takovému.