Přeložila Vlasta Reittererová
Kodudek 2022, 350 s.
Šumava je souborem třiatřiceti fejetonů, které psal Karel Klostermann pod pseudonymem Faustin do německojazyčného deníku Politik v letech 1885 až 1887. Společně s autorem se vydáváme do šumavských měst a vsí, na samoty, do lesů, na louky, rašeliniště i horské vrcholy. Na pouti do nitra šumavské divočiny, kterou poznamenala kataklyzmatická vichřice roku 1870 a následná kůrovcová kalamita, se ukazuje spisovatelova láska ke kraji, jejž znal od dětství. Texty ubíhají svižným tempem, plastické popisy krajiny jsou střídány vzpomínkami a skici svérázných lidských typů doplňují krátké příběhy, spojené s konkrétními lokalitami. A příběhy to jsou ponejvíce tragické, protože podnebí je tu drsné, kraj chudý a práce tvrdá. V mnohých z nich můžeme nalézt zárodky pozdějších Klostermannových děl. Autor zde vystupuje nejen v roli obhájce nezplundrované přírody a zastánce místních obyvatel, ale i jako jedovatý ironik a bojovník proti nacionalismu, přičemž zkázu přírody dává několikrát do přímé souvislosti se zhoršením vztahů mezi lidmi. Vymezuje se vůči německým nacionalistickým publicistům, kteří velmi zaujatě referují o „čechizaci“ Šumavy, a na konkrétních případech dokazuje, že realita je o dost složitější. Pro lepší představu o dobové společenské atmosféře jsou na konec knihy zařazeny štvavé články Franze Höllrigla a Karla Prölla, na něž fejetony reagují. Rané Klostermannovy texty, nově přeložené a edičně pečlivě připravené, působí pozoruhodně nadčasově a živě, což o tvorbě většiny autorových vrstevníků bohužel prohlásit nelze.