Režie Marta Kovářová, ČR, SR 2023, 77 min.
Premiéra v ČR 2. 11. 2023
Jiří Svoboda, zaměstnanec Akademie věd a odborník na vysokoteplotní materiály, se svůj volný čas rozhodl obětovat environmentální agendě. Objíždí konference, a pokud se mu podaří dostat k řečnickému pultu, což není předem jisté, přesvědčuje účastníky, že je třeba zavést světovou uhlíkovou daň, která jako jediná může zabránit katastrofě. Jiříkovo vidění natočila protagonistova dcera, jež není dokumentaristkou ani filmařkou. A snímek o marné otcově snaze přivést svět na správnou cestu je koncipovaný jako pomocná ruka. Autorka ho chce promítat světovým politikům, aby pochopili, o co se Svoboda snaží. Jakožto amatérka nebyla nikdy uvedena do etické problematiky vztahu filmaře a sociálního herce, a i kdyby byla, coby aktivní účastnice dění si nemůže zachovat odstup. Jenže výsledek nekončí jako pamflet, propaganda či obdivný portrét. Mnohem spíše se tu rýsuje obraz člověka, který má vizi, ale postrádá „know-how“ i mocenské postavení, jež by mu umožnilo ji naplnit. Je sice znalcem ve svém oboru, nicméně mluví lámanou angličtinou, nemá přátele v politice a oblek na sebe navlékne jen se sebezapřením – lépe se cítí v sandálech. Neumí ani nechce hrát politickou hru a nechápe, proč ho nikdo neposlouchá, když má přece pravdu. Marta Kovářová jeho tvrdohlavost i ztracenost zaznamenává překvapivě upřímně, její láska k otci však brání tomu, aby se film stal klusákovským panoptikem. Jiříkovo vidění je tak především univerzálním podobenstvím o střetu s problémy, které nás nekonečně převyšují.