Bezprecedentní vraždění Hamásu na území Izraele spustilo odvetu židovského státu, která nemá v historii nejdelšího blízkovýchodního konfliktu obdoby a kterou provází značné množství civilních obětí. Současné dění je však i přes jeho tragičnost třeba nahlížet v historickém kontextu, který nikdy nebyl černobílý.
Celý svět šokovaly otřesné záběry ze 7. října, kdy se palestinským ozbrojencům podařilo prolomit hranici Gazy a následně povraždit 1400 lidí. Útok na účastníky hudebního festivalu a přilehlé rezidenční oblasti mohl leckomu svou brutalitou připomínat metody teroristů z Islámského státu a z pochopitelných důvodů vyvolal především na Západě vlnu solidarity s Izraelem. Ne však nadlouho. Po zkušenostech s posledními izraelskými ničivými válkami proti Hamásem ovládanému pásmu Gazy (v letech 2009, 2012 a 2014) muselo být každému jasné, že tvrdá odpověď na sebe nenechá dlouho čekat. Izraelská vláda, sestavená z nejradikálnějších ultrapravicových elementů v dějinách židovského státu, odpověděla vyhlášením totální války hnutí Hamás.
Opakování tragédie
Necelé tři týdny po strašlivém masakru si izraelská odveta vyžádala (dle ministerstva zdravotnictví v Gaze) až osm tisíc životů Palestinců, přičemž téměř polovina budov ve dvoumilionové palestinské enklávě byla buď poničena, …
