Od 30. listopadu do 12. prosince probíhala konference OSN, na níž se státy celého světa už po osmadvacáté snažily dosáhnout jednotného postupu, jak řešit změnu klimatu. Již před zahájením se objevila spousta indicií, že dohody, která by měla nějaký výrazný dopad, se podaří dosáhnout jen stěží. Konferenci předsedal ministr průmyslu Spojených arabských emirátů a generální ředitel státní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir, který se nechal jen pár dnů před zahájením COP28 slyšet, že jakýkoli alarmismus je mu cizí a prý není vědecky podloženo, že by šlo zvýšení globální teploty udržet pod 1,5 stupněm Celsia ústupem od fosilních paliv. Při zahájení konference se na sítích sdílely screenshoty letového provozu směřujícího na výstaviště Expo City v Dubaji a fotografie soukromých letadel politických špiček a obchodních magnátů. Dodejme, že hostitelská země své omračující bohatství založila právě na fosilním byznysu. Ale nejen na něm – také na novodobém otroctví, nedodržování lidských práv, věznění politických oponentů, špatných pracovních podmínkách nebo obchodu s lidmi.
I přes všeobecnou skepsi k možným výsledkům COP28 však lze konstatovat dílčí úspěchy: především bylo poprvé za dobu existence summitu masivně podpořeno rozhodnutí opustit fosilní paliva (minulý rok bylo pro pouze osmdesát zemí, letos už 127). OSN tak mohla v tiskové zprávě šířit naději, že začíná konec éry fosilních paliv. I o tom ale probíhala vášnivá jednání – tlak řady bohatých zemí a fosilních společností lobbujících za udržení neudržitelného statu quo byl obrovský. Ještě 11. prosince to vypadalo, že závěrečné memorandum se zmínce o ústupu od fosilních paliv úplně vyhne. Nakonec se v závěrečné zprávě hovoří naštěstí nejen o „ústupu“ („phase down“) od fosilních paliv, ale i o jejich úplném opuštění („phase out“) s výhledem globální klimatické neutrality v roce 2050 a s tím, že k rapidnímu odklonu od fosilních paliv má dojít po roce 2030. Delegáti se také shodli na závazku ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost – oboje rovněž do roku 2030.
Pro kontext dodejme, že podle listopadové zprávy Světové meteorologické organizace je obsah uhlíku v atmosféře o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období – čili takový, jaký byl naposledy před třemi až pěti miliony lety, kdy po člověku ještě nebylo ani vidu, ani slechu. Po bezprecedentně teplém roce 2023 tak i laika napadá otázka: „A není to málo, Antone Pavloviči?“ Generální tajemník OSN by nejspíš s laikem souhlasil: ve svém finálním projevu sdělil, že pro dosažení klimatické spravedlnosti pro ty, kteří globální změně čelí v první linii, je třeba udělat mnohem víc. Nejvýstižněji tak poslední klimatickou konferenci OSN shrnuje momentka zachycující plačící delegátku Marshallových ostrovů na závěrečném plénu. O jejich osudu už je totiž po letošním setkání rozhodnuto.
