Libanonský avokádový byznys představuje naději na zlepšení tamní ekonomické situace. Takový dojem alespoň vytváří rozvojový sektor, který do pěstování avokáda a jeho exportu investuje nemalé částky. Jak to ovlivňuje podmínky místních farmářů a co to vypovídá o povaze západních investic a globální nerovnosti?
Libanon se aktuálně potýká s akcelerující ekonomickou krizí a rozkladem státních institucí. To se běžně vysvětluje jako důsledek sektářského parlamentního systému a na něj navázaného klientelismu a korupce, jejichž historie sahá až do dob francouzského kolonialismu. I když ale boje mezi jednotlivými frakcemi hrají podstatnou roli, kořeny krize je třeba dávat do souvislosti spíše se zavedením tržní ekonomiky. Libanon stejně jako většina bývalých kolonií vstoupil do postkoloniální éry v situaci cíleně zbrzděného industriálního vývoje, což mělo mimo jiné výrazný efekt i na rozvoj zemědělství.
Pro Libanon je charakteristický historický tlak na rozvoj služeb a bankovního sektoru. Na orientalistickém tvrzení, že Libanon býval „Švýcarskem Blízkého východu“, je něco pravdy v tom smyslu, že bankovní tajemství, jehož se centrální banka nadále odmítá vzdát, přilákalo množství zahraničních podnikatelů. Nicméně právě bankovní sektor je do velké míry zodpovědný za aktuální krizi …
