Display, Praha, 15. 12. 2023 – 25. 2. 2024
„Protože by bylo příliš trýznivé vyrovnávat se s možností, že se kdokoli včetně nás samých může stát vězněm, máme sklon uvažovat o vězení jako o čemsi, co nemá s naším vlastním životem žádnou spojitost.“ Tato věta z úvodu knihy Jsou věznice překonané? (2003, česky 2021) filosofky a aktivistky Angely Y. Davis přesně vystihuje pozici, kterou k tématu dnešních disciplinačních systémů zaujala kurátorská dvojice Ema Čabová a Peter Sit. Ti pro pražskou galerii Display připravili nevelkou výstavu Dohlížet a trestat, v jejíž koncepci vycházeli z vlastního setkání s vězeňskými a psychiatrickými institucemi, jejichž dopady se v určité fázi jejich životů ukázaly být nečekaně konkrétní. Přestože je výstava pojmenována podle proslulé knihy Michela Foucaulta, Čabová a Sit se rozhodli ve svém doprovodném textu pracovat s tezemi, jazykem a závěry Davis, která Foucaulta „aktualizuje“ pro americký kontext přelomu tisíciletí (viz recenze Matěje Metelce v A2 č. 9/2022). Vybraná díla pak představují současné umělecké pohledy na způsob, jakým se tato témata dotýkají Evropy posledních let. Vystavující se sice věnují problematikám policejního násilí, zneužívání nucené práce nebo ponižujícímu životu ve věznici, ale oproti nedávné rozsáhlé a propracované výstavě Lenky Tyrpeklové Dno den v galerii HYB4 se jedná spíše o menší přehlídku různorodých děl na dané téma. Přesto výstava Dohlížet a trestat účinně připomíná, že se hrozba věznic a nápravných zařízení skrývá daleko blíž, než jsme si ochotni připustit.