Možná jediné, co dnes z Wolkerova díla skutečně žije, jsou čtyřstránkové Poznámky z nemoci, datované 25. října 1923, deset týdnů před autorovou smrtí. Nejedná se však o text bez souvislosti s předchozí tvorbou. Ke střízlivosti, kterou zde osvědčuje, se Jiří Wolker složitě propracovával.
Wolker je básníkem bez fantazie. Veškeré složitější obrazy a imaginativní slovníky přejímá odjinud: z lidové písně, z lidové zbožnosti nebo z dobové poezie. Tematické pointy jeho básní jsou snadné: domov, láska, štěstí – anebo jejich opaky. Těžko snesitelná infantilita Hosta do domu je důsledkem faktu, že tyto složky své poetiky prostě jen zkouší syntetizovat, dospět k takřka miminkovské pointě, kdy se „společný“ jazyk a „společné“ city přisávají ke znakům domova, nebo se naopak smutní nad odloučením. I pod tímto příkrovem se ale objevují verše, v nichž namísto infantility coby opaku dospělosti zaznívá čistý vjem, „zralá dětskost“ jakožto schopnost …
