Poslední adventní týden se ve Francii nesl ve znamení debat o změně imigračního zákona, jehož finální podobu schválili senátoři a poslanci v úterý 19. prosince. Co je obsahem kontroverzního zákona, který vyvolal velké obavy a nepokoje? A jak se změní pravidla pro integraci cizinců? Zpravodajský server L’OBS (internetová verze čtrnáctideníku Nouvel Observateur) publikoval 20. prosince text, v němž osvětluje záměr premiérky Élisabeth Borne a zejména ministra vnitra Géralda Darmanina zpřísnit pravidla pro cizince žijící ve Francii. Vládní většina dlouho nemohla najít koaličního partnera, až se domluvila s parlamentní pravicí, ovšem schválený zákon „ideologicky vyhovuje“ i lídryni krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Pen. „Když byl návrh zákona začátkem listopadu představen oběma komorám, shoda na něm nepanovala ani na jedné straně politického spektra. Nakonec se jej podařilo díky práci senátorů zásadně zpřísnit, a začal tak vyhovovat pravici. Předseda poslaneckého klubu republikánů Bruno Retailleau je se zákonem velmi spokojený a doufá, že přispěje k ochraně spoluobčanů i k obraně národní jednoty. Darmanin se tak stal miláčkem pravice a je ještě více nenáviděný na levici. Socialisté zákon hodnotí jako ostudný a obávají se, že se jeho schválením dostávají ideje krajní pravice do nejvyšších pater vládní politiky. Autoři článku shrnují: „Ještě před dvaceti měsíci bylo Macronovým hlavním tématem zabránit vzestupu krajní pravice. Zdá se ale, že to myslel spíš naopak.“
Deník Le Monde publikoval 19. prosince obsáhlý text, v němž zmiňuje základní body imigračního zákona a konkrétní opatření, která byla senátem zpřísněna. Nadále bude například možné odebrat povolení k pobytu těm jedincům, kteří nebudou konat v „souladu s principy republiky“. Mezi tyto principy patří respekt k osobní svobodě, k rovnosti žen a mužů nebo k symbolům Francouzské republiky. Dále mají zákonodárci povinnost se každoročně bavit o revizi migrační politiky a také o povinných kvótách pro přijetí nově příchozích. Situace se mění i pro pracovníky v důležitých odvětvích, jako je například stavebnictví nebo služby v gastronomii. Ti měli dosud možnost získat výjimečné prodloužení povolení k pobytu. Nyní však musí prokázat, že v posledních dvou letech pracovali minimálně dvanáct měsíců bez přestávky, a rozhodnutí je zcela na posouzení místních prefektur. Horší podmínky mají i zahraniční studenti, kteří musí dokázat, že ke studiu ve Francii přistupují s veškerou vážností, jinak jim hrozí odebrání povolení k pobytu. Schválený návrh zákona navíc výrazným způsobem oklešťuje sociální podporu migrantů. Pravice chtěla původně zásadně omezit zdravotní péči, která měla pokrývat jen velmi malé procento zákroků a vyšetření (v podstatě pouze povinná očkování, pravidelná preventivní vyšetření, ošetření v těhotenství a péči o novorozence), vládní většina ovšem tuto změnu nezapracovala. Francouzská premiérka se nicméně nechala při projednávání slyšet, že v následujícím roce tuto možnost znovu zváží. Oddaluje se také nárok na sociální podporu, tu je možné od nynějška vyplatit jen těm, kteří pracují na území Francie minimálně tři roky legálně. Mezi další významné změny patří zrušení práva na přístřeší pro imigranty, kteří procházejí procesem vyhoštění ze země. Již také neplatí, že každé dítě narozené na francouzském území, získává automaticky občanství, zjednodušují se podmínky vyhoštění a bylo přidáno právo odebrat občanství těm, kdo se dopustí násilného činu vůči osobě, která reprezentuje francouzský stát (policista, učitel, úředník). Podle Le Monde jde o změny, které mohou mít fatální dopady na celou francouzskou společnost.
Emmanuel Macron se ještě ani nestihl oklepat ze salvy kritiky kvůli imigračnímu zákonu a opět se mu podařilo naštvat velkou část francouzské veřejnosti. Veřejně se totiž zastal slavného herce Gérarda Dépardieua v oblíbeném televizním pořadu C à vous (Prosím, máte slovo), kde mluvil o svém politickém boji proti násilí na ženách. Podle deníku Libération z 21. prosince přitom v samotném závěru pořadu slavnému herci, jenž aktuálně čelí třem obviněním ze znásilnění, doslova vyznal lásku. Macron se rozhodl odsoudit „hon na muže, který se tolik zasadil o rozkvět Francie“. Prezident se svěřil, že k Dépardieuovi dlouhodobě chová velký obdiv, a snažil se očistit jeho jméno před veřejností. Podle levicového deníku jde o další z nepochopitelných Macronových provokací, jež si naprosto protiřečí s jeho vlastní politickou agendou.
Stejně jako v Česku i ve Francii se dostal těsně před vánočními svátky do kin druhý díl filmu Tři mušketýři. Režisér Martin Bourboulon se snaží vyprávět kanonické francouzské dílo z pera Alexandra Dumase způsobem, který má upoutat nejen francouzského diváka. Na rozhlasové stanici France Inter se 18. prosince několik filmových kritiků a kritiček shodlo, že pokračování ságy je pozitivním překvapením. Podle jedné z kritiček jsou ve filmu velmi dobře zvládnuté akční scény, stejně jako je dobře podán komplot na krále Ludvíka XIII., který se odehrává v okolí pevnosti La Rochelle. Zato kritička z deníku Libération soudí, že film je spíše ztrátou času: „Nelíbí se mi kamera, a navíc je ten příběh takový nijaký, občas se úplně ztrácíme v ději.“ Diskutující se nicméně shodli, že by snímek mohl oslovit cizí publikum, které nemá Dumasovo dílo načtené a zanalyzované.