Naivní divadlo, Liberec, psáno z uvedení na Regionech 26. 6. 2024
Středometrážní hraný film od Alberta Lamorisse patří k ikonickým dílům pro děti. Laskavým příběhem o přátelství chlapečka a nafukovacího balónku se nechala inspirovat režisérka Michaela Homolová spolu s dramaturgem Vítem Peřinou. Jejich loutková inscenace má celou řadu předností, avšak v paměti zůstane zejména jevišťátko umístěné na točně a výprava od Berty Doubkové. Výtvarnice při práci nejspíš vycházela z kubismu a městské panoráma rozložila na jednotlivé barevné plochy. Pohyb otáčivou scénou v divákovi vyvolá úžas podobný pohledu skrze kaleidoskop. Zdrojem nekončícího překvapení jsou – vedle chůze křivolakými ulicemi – také samotné loutky a rozložitelné domečky. K plynulým přestavbám dobře slouží i triphopový doprovod od Filipa Homoly. Melancholický zvuk klarinetu v lecčems připomene soundtrack ke hře Machinarium. I v něm roztomilá postavička prochází roztodivným městem a čelí nástrahám tří sígrů. Ti během představení navíc jezdí na sajdkáře. Autorské duo tak příběh obohatilo o téma, které Lamorisse ještě v polovině padesátých let nemusel příliš řešit – přeplněnost měst auty a s nimi související nebezpečnost pro chodce. Závěr představení, určeného již pro tříleté publikum, však nevyznívá aktivisticky, ale vrací se k původnímu námětu. Poté, co raubíři kouzelný balónek zničí, skončí ve vězení, což mi ovšem přijde poměrně kruté. To ani v dětském světě neexistuje lepší varianta, jak potrestat tři malé kazisvěty?