postturismus

možná si letní dvojčíslo Ádvojky otevíráte na zasloužené dovolené, s největší pravděpodobností někde jinde, než kde setrváváte během těch nudnějších, pracovních částí roku. Už nějakých dvě stě let, a v posledních desetiletích obzvlášť, považujeme za samozřejmé trávit volný čas cestováním na nepřeberné množství způsobů. Ve dvacátém století pak vznikl celý turistický průmysl – jako bychom náplň svých prázdnin postavili naroveň strojírenství či hutnictví. V posledních letech se ale začíná ukazovat, že podobně jako těžký průmysl je i masová turistika pro planetu extrémně zatěžující. Čím dál častěji také slýcháme o protestech místních obyvatel proti raketově narůstajícímu počtu návštěvníků, které už řada nejpopulárnějších lokalit nedokáže pojmout, a nedávno se dokonce objevily zprávy, že v Řecku si „na moc turistů stěžují už i turisté“.

Jak tedy máme cestovat, aniž by to bylo zničující nejen pro místní obyvatele a jejich domovy, ale i pro celé kultury a ekosystémy? Takové kritické tázání můžeme shrnout pod pojem postturismus, jehož význam vysvětluje v rozhovoru geograf a kulturolog Paweł Cywiński, který se snaží i o uvědomělou cestovatelskou praxi – ačkoli zároveň upozorňuje, že „ideální postturistická cesta vlastně neexistuje“. I my jsme se v tomto čísle snažili nahlédnout turismus z nejrůznějších úhlů. Pokud totiž lépe pochopíme svou roli (post)turistů, můžeme si nejen uvědomit, co jsme dosud dělali špatně, ale také se nám budou snáz hledat způsoby, jak svobodně a udržitelně cestovat i v budoucnu. Svoboda pohybu – a tedy i cestování – je ostatně v západní tradici základem osobní svobody. Je v pořádku, že se jí nemíníme vzdát, jak ale upozorňuje filosofka Eva von Redecker, v antropocénu takové pojetí přestává stačit – svobodu pohybu bychom měli doplnit svobodou zůstat.

Tématu turismu se tentokrát věnuje i letní literárně­-reportážní příloha. Najdete v ní osobní text Aleny Zemančíkové, která nad albem rodinných fotografií uvažuje o proměnách cestování a turistiky v Československu, a tři reportáže z míst, která jsme navštívili i proto, abychom vám řekli, proč je možná lepší na ně ani nejezdit. Overturismus se totiž netýká jen Benátek nebo španělských letovisek, ale i naší části Evropy – rakouského městečka Hallstatt, večírkové čtvrti v Budapešti nebo horského resortu Dolní Morava. Ať už ale vyrazíte kamkoli, přejeme vám krásné léto a šťastnou cestu!