„Což tedy není kout anglické půdy v bezpečí před zbrklým útokem?“ ptal se v roce 1844 romantický básník William Wordsworth, když se v Jezerní oblasti, kde žil, začala stavět železnice. Na konci básně dokonce vyzývá přírodu, aby se bránila. Ve skutečnosti mu ale zřejmě šlo o něco jiného – bál se turismu. A to přesto, že sám o něco dřív napsal turisticko-poetického průvodce po okolním kraji. Ten byl ale pro úzké publikum, které vážilo náročnou cestu a dokázalo krajinu jaksepatří vnímat. Co když ale po železnici přijedou zástupy obyčejných lidí z průmyslových měst? Po sto osmdesáti letech je princip pořád stejný, jen měřítko se změnilo – turismus už se netýká tisíců, ale stovek milionů lidí. A kdo z nás někdy neměl v některé turistické destinaci pocit, že každý další turista – samozřejmě kromě nás samých – už by tu byl navíc?
Na následujících stránkách najdete tři čerstvé reportáže z míst stižených přemírou turismu (netřeba dodávat, že …
