Láska nesmí vyžadovat krev

Rusko očima Jeleny Kosťučenko

Kniha Moje Rusko od ruské novinářky Jeleny Kosťučenko, která po začátku války na Ukrajině musela emigrovat do Německa, krátce po svém ruském vydání vyšla i v češtině. Autorka se v ní na základě individuálních lidských příběhů i toho vlastního snaží pochopit, co se stalo s její rodnou zemí.

Název knihy Jeleny Kosťučenko Moje Rusko by v doslovném překladu zněl Moje oblíbená země. Původní titul odkazuje k prvním veršům současné ruské hymny, která vznikla krátce po nástupu Vladimira Putina do prezidentské funkce v prosinci roku 2000: „Rusko je naše posvátná velmoc, Rusko je naše oblíbená země.“

Připomeňme, že Putin navrhl využít melodii hymny z dob Sovětského svazu a napsat pro ni nový text. Tento plán samozřejmě záhy prošel státní dumou. Autorčino zacházení s ruskou hymnou ovšem vyznívá spíše sarkasticky. Každou kapitolou a každou větou totiž zdůrazňuje, že Putinova propaganda zemi indoktrinovala, neboť učí, že pokud člověk miluje svou vlast, má držet hubu a krok, a když na to přijde, musí jít zabíjet Ukrajince. Tento rozměr názvu se po převedení do češtiny vytratil, ale vyznění knihy zůstalo stejné. Kosťučenko dokazuje, že láska nesmí vyžadovat krev, lež a podřízenost, ale péči, a pokud si to situace žádá, tak i nemilosrdnou kritiku.

 

Bod zlomu

 …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě