Jednou z premiér uvedených na sedmém bienále festivalu NODO, který proběhl na konci června, byl Hořký konec Russolův. Opera o čtyřech obrazech je pomyslným setkáním dvou excentrických myslitelů: italského futuristy Luigiho Russola a českého filosofa Petra Rezka, který vytvořil libreto. Výsledek je rozporuplný.
Dny nové opery Ostrava (NODO), které se ob rok střídají s Ostravskými dny, se drží pravidla, že všechna díla musí zaznít v premiéře, ročníky však nemívají jednotná témata. Představení jsou různorodá – vedle víceméně klasických děl se objevují i neobvyklé inscenace zpochybňující zažité představy o tom, co je to opera. Mezi ně patří i Hořký konec Russolův, inspirovaný životem italského futuristy Luigiho Russola a vycházející z libreta českého filosofa a teoretika umění Petra Rezka.
Pokud jde o další letošní premiéry, rád bych upozornil alespoň na tři. Mnohé nadšené i kritické reakce sklidila opera Zaprodanec od Františka Chaloupky a příjemným překvapením byla operní prvotina Haštala Hapky Až tu všichni budou. Ze zahraničních děl upoutala především opera The Little Lives o síle dezinformací a strachu od irské skladatelky Ann Cleare. V této recenzi se však omezím na výše zmíněnou operu na Rezkovo libreto.
K Schrödingerům pro mléko
Měla to být asi odlehčená …
