Ve veřejné i odborné debatě se již bere takřka za samozřejmé, že by architektura měla být ekologická, šetrná a udržitelná. Stejně jako u jiných hezkých myšlenek ale i zde záleží na tom, nakolik je to míněno vážně a do jaké míry jde jen o prázdné gesto. Třeba dřevěná nádraží totiž spadají spíše do druhé zmiňované kategorie.
Když byl loni v listopadu zveřejněn vítězný návrh na přestavbu vstupní haly pražského hlavního nádraží od dánského studia Henning Larsen Architects, vyvolalo to bouřlivou debatu. Kritizována byla „dubajská“ korporátní estetika, nevhodnost otevřené konstrukce pro české klima, vysoká cena a v neposlední řadě i zbytečná destrukce památkově chráněné, hodnotné, funkční, a navíc nedávno zrekonstruované původní haly.
Jeden rozměr dánského návrhu se ovšem kritice vyhnul. Takřka nikdo nenapadl fakt, že by se nová budovat měla stavět ze dřeva, protože je to přece jeden ze zásadních trendů v současné architektuře a nové budovy by měly být vždy stavěny …
