Přeložil Ondřej Trhoň
Artmap 2023, 209 s.
Ekobytí je z velké části kniha o hranicích – nás samotných, přírody, našeho vědomí a chápání, o tom, jak jsou prostupné a plovoucí. A také o tom, proč je potřeba tyto hranice prolamovat, abychom mohli lépe existovat a opravdu být v tomto světě – být jeho niternou součástí a nenahlížet na něj v dualitě příroda/kultura. Nebinární filosof*ka Timothy Morton velice živě a tvůrčím, často až hravým způsobem ukazuje, jak se z katastrofických scénářů blížícího se konce světa, ekologického kolapsu a klimatické katastrofy nezhroutit, ale jak naopak s pokorou a „ne-přísně“, nepaternalisticky přistupovat k sobě i ostatním – už to samotné nám totiž může pomoci k ekologičtějšímu způsobu života. Důležitá je pro něj radost, která jako by z veřejného a mediálního prostoru vymizela. Proto je Ekobytí také kniha o naději. Tou nás Morton zahrnuje a našeptává nám, abychom o sebe a okolí více pečovali: hlavně nezahořknout, neupadnout do apatie a světabolu. I maličkosti se počítají, proměnlivost se radostně přijímá. Náhodně podtrhané věty: „Všechny životní formy jsou propojené.“ „Nebylo by lepší přestat kázat, obviňovat a osočovat?“ „Záleží, v jakém měřítku uvažujeme.“ „Všechno má svůj čas.“ „Možná si na Západě myslíme, že aby věci existovaly, musejí být trvalé.“ Je to trochu tajemná příručka akčního buddhisty pro nejmladší generaci, ale pokud vezmeme vážně výzvu, že hranice mají být zrušeny, je vlastně úplně pro každého.