„Vy degradujete Prahu,“ říká mi paní v důchodovém věku před suterénním barem na pražských Vinohradech a ukazuje na moje výrazně vykrojené tílko. „Nezlobte se na mě, ale já vám to musím říct. Tohlencto tady chlapi nikdy nenosili. To je, jako kdyby ženský chodily bez podprsenky.“ Potáhnu z cigarety, kouř v sobě držím, co nejdéle to jde, a přemýšlím, co odpovědět. Vtipná reakce typu „OK, boomer“ mě bohužel v tu chvíli nenapadla. Zamumlám něco v tom smyslu, že to unesu a Praha snad taky.
Paní, která vylezla z toho samého pajzlu jako já, to kupodivu myslí naprosto vážně a pokračuje: „Vy nejste rodilej Pražák, že ne?“ Určitě jsem si z jižních Čech přinesl pár zlozvyků, ale záliba v sexy tílkách k nim rozhodně nepatří – k tomu jsem přičichnul až v Praze, ve městě, jehož úroveň prý snižuju. Típnul jsem cigaretu a pronesl větu, z níž mi na poloobnaženém těle naskočila husí kůže už ve chvíli, kdy jsem ji pronášel: „Časy se mění.“ …
