Jakých podob mohou nabývat umělecké protesty odehrávající se stranou výstavních sálů a jaký význam by takové umění mělo nést? O vyjádření jsme požádali několik českých kolektivů a umělců, kteří mají k problematice uměleckého protestu blízko.
Jezevky
umělecko-aktivistický kolektiv
Jsme bytosti, které jsou konstantní silou vytlačovány pryč z města, a tak si ho zpátky zabydlujeme. Stavíme nory a zatínáme drápy, abychom připomínalx, že město je pro jeho lidské i nelidské obyvatelstvo, a nikoli jen pro ekonomicky nejsilnější. Se spratkovitou drzostí zvedáme čumáčky k nebi, abychom ukázalx zkušenosti utlačovaných, budovalx komunitu a úplně jsme se z toho, co se ve veřejném prostoru děje, neposralx. Skrze umělecké prvky ostřeji říkáme, co nezapadá do norem diskuse o společenských tématech. Podílíme se na budování paralelních struktur mimo běžnou hegemonii. Hledáme způsob, jak dekolonizovat naše okolí, jak se vymanit ze systému, který není pro většinu funkční.
Boj o veřejný prostor probíhá neustále, avšak skrytě a vzdáleně od žité zkušenosti – v podobě výborů, plánování a v procesech, kde si mikrofon podávají muži z korporátu s muži odborníky. V současném „střetu“ o veřejný prostor není snaha …
