V srpnu zesnulý historik Vladimír Vavřínek byl odborníkem na byzantsko-slovanské vztahy. Jeho pojetí cyrilometodějské mise bylo neseno humanistickou představou regionální emancipace do všelidského společenství.
Vzpomínky na starověk a středověk mívají ve střední Evropě charakter vymýšlení národních a státních počátků a hranic mezi barbarstvím a civilizací. V preambuli české ústavy čteme o návaznosti na „tradice dávné státnosti zemí Koruny české“, v té slovenské zase o „cyrilometodějském duchovním dědictví a historickém odkazu Velké Moravy“. Jak nedávno napsala Zuzana Kepplová, liberálové se dnes podobných medievalistických vyprávění většinou štítí a nevědí si s nimi rady. Jednodušší je posmívat se krajní pravici za to, jak výstředně se jich zmocňuje.
Pro rakouské a československé dějepisectví představovaly vágní obrazy dávného moravského světa výzvu, jak v regionu mezi Dunajem a Labem vytvořit kontinuitu mezi antickými říšemi a moderním státem. Dějepisné konstrukce o Germánech, Slovanech nebo Byzantincích sloužily k přemítání o moderní evropské periferii. Útok Ruska na Ukrajinu a vzestup středoevropských konzervativců tyto úvahy opět oživují.
Byzantolog …
