Slezská univerzita 2023, 360 s.
Znáte Josefa Hellera (1910–1971) alias Zdeňka Jermana? Jeden z mnoha meziválečných talentů, kteří na černobílých fotkách kráčejí přímo proti nám, v dlouhých kabátech a elegantních kloboucích, po dlážděných ulicích české metropole. Heller, opavský rodák, přesídlil do Prahy roku 1929, aby jako novinář a spisovatel mohl psát pro celou republiku. Jedinečnost jeho životní dráhy se míjí i kryje s obvyklou trajektorií levicového intelektuála první poloviny 20. století – obdivoval se Osvobozenému divadlu, na jehož jevišti jednou i stanul; psal sociálně kritické reportáže z cest po Evropě; absolvoval nedobrovolnou brigádu v ostravských dolech, kam byl na počátku padesátých let umístěn po vyloučení z Československé lidové armády coby „zhýčkaný bohém“ a „maloměšťák“, jakkoli právě proti maloměšťáctví se celý život vymezoval. Hellerův osud a dílo rekonstruuje důkladně připravená monografie doplněná fotkami z rodinného archivu a rozsáhlým výborem jeho publicistických a literárních textů z let 1932–1954. Kniha tematicky navazuje na dvě předchozí publikace Jiřího Knapíka – Heller & Kristian aneb Opavská Vest pocket revue (2020) a Cesta do hlubin duše opavského študáka (2022). Pokud nic jiného, zůstává Heller kronikářem doby, který zaznamenal, co nám dnes už nikdo neřekne – třeba mínění ředitele kavárny na Václavském náměstí z roku 1936: „Studenti, kteří přicházejí do kavárny se učit, jsou především hosté více méně nevítaní, protože ta jedna černá ve skle znamená třeba protihodnotu v pěti až osmihodinovém obsazení boxu nebo stolu.“