Novinář a chartista Jan Štern patřil ke generaci, která se po válečné zkušenosti nadšeně zapojila do budování nové společnosti. Po vystřízlivění ze stalinismu se snažil reformovat komunismus. Za normalizace skončil v dělnické profesi, ani v maringotce Vodních zdrojů se však nepřestal věnovat novinařině.
„Když jsem jej poslouchal, znovu a znovu jsem si uvědomoval, jak uzlová osmičková místa našich současných dějin – roky 1938, 1948 a 1968 – nejenže rozhodovala o životních osudech jednotlivých lidí, ale ovlivnila i jejich výklad své vlastní zkušenosti, jejich vlastní dějinné sebeporozumění a z něho vycházející rozhodování,“ vzpomínal Martin Palouš na svého chartistického souputníka novináře Jana Šterna (1924–2012), který by 1. listopadu oslavil sté narozeniny a jehož životní dráhu bych zde rád připomněl.
Novinář a básník
Šternova matka Růžena pracovala jako překladatelka a otec Evžen jako národohospodář a sociálnědemokratický politik, jenž se podílel na tvorbě sociálního zákonodárství. Za německé okupace byl jako odbojář a Žid zatčen a zastřelen. Jan Štern za války vystudoval reálné gymnázium v Praze a rok pracoval jako zemědělský dělník. Stejně jako otec byl internován v koncentračních táborech, v dubnu 1945 se mu však podařilo uprchnout …
