Ilustrace Vít Svoboda
„Když jsem se před pár dny dozvěděl, že PPF ukončila své mnohaleté sponzorství Institutu Václava Klause, a byl jsem osloven s žádostí o podporu, rozhodl jsem se okamžitě. Budu finančně podporovat IVK,“ oznámil Pavel Tykač na svém webu 22. října. Nešlo však o stručnou PR zprávu, jaké plní stránku od jejího založení před dvěma roky, ale o jeden z řady osobně laděných textů, jež se tam objevují v posledních měsících a vyvolávají dojem, že je opravdu píše sám Tykač. Odchod PPF z pozice hlavního sponzora IVK je možná opožděným důsledkem smrti Petra Kellnera, ten však v Pavlu Tykačovi našel důstojného nástupce. Tak jako u většiny českých miliardářů nebylo dlouho jasné, jaké má Tykač politické názory, pokud vůbec nějaké. Ostatně řada superbohatých Čechů dosud nacházela společnou řeč prostě s těmi politiky, kteří byli aktuálně u moci. Dnes už však víme, že Tykač je, jak sám říká, „konzervativní člověk“. Aktuálně čtvrtý nejbohatší Čech, který podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, tak vykročil cestou, kterou prošlapal právě Kellner. Ten kouzlo konzervativních hodnot objevil už v roce 2019, když ve výroční zprávě PPF napsal: „Pro moji generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž jsme formovali své názory a postoje.“ Ať už si o formování lidí narozených v roce 1964 myslíme cokoli, na performativní rovině se nepochybně jednalo o průkopnickou výpravu českých oligarchů k deklarovanému konzervatismu.
Tykač ve zmíněném textu dále říká: „Dlouhodobě podporuji aktivity z různých částí společenského spektra, jako jsou Vysoká škola CEVRO, Letní škola Občanského institutu, Aliance pro rodinu, Konzervativní noviny, Ekonomické diskuzní fórum Kostelec či Sdružení pro obranu svobody slova. Všechny mají jeden společný rys, a sice přispívají ke svobodné kritické diskusi.“ Těžko říct, jestli zrovna toto je skutečně společným rysem uvedených organizací, že to však s jejich podporou myslí Tykač vážně, ukazuje jeho účast na „Konzervativním kempu“ na začátku října. Akci pořádala jím sponzorovaná Společnost pro obranu svobody slova, spojená s herním vývojářem Danielem Vávrou, a Tykač, jehož elektrárny v Počeradech a Chvaleticích patří, co se týče emisí rtuti a skleníkových plynů, k největším znečišťovatelům ovzduší v Česku, tam zasedl v energetickém panelu. Kromě něj se akce zúčastnili europoslanec Alexandr Vondra (ODS), bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS), poslanec Patrik Nacher (ANO), předseda Motoristů sobě Petr Macinka, nezávislá senátorka Daniela Kovářová, antropolog Ivo Budil nebo Marek Stoniš, šéfredaktor Deníku To.
Nutno říct, že Konzervativní kemp (kde se samozřejmě nekempovalo, vše se odehrálo v hotelu) působí trochu jako nízkotučná verze Vlasteneckého setkání v Příčově a zesnulý Kellner by se mu nepochybně obloukem vyhnul. Tykač se však očividně hodlá veřejně angažovat daleko osobněji. Nejspíš proto ostatně na sklonku loňského roku koupil fotbalovou Slavii (Spartu vlastní Daniel Křetínský, takže derby pražských klubů má nyní nádech souboje uhelných titánů). Skutečnost, že Tykačova manželka nedávno ve svém think tanku Solvo Institut angažovala bývalého Babišova marketéra Marka Prchala a prohlásila o něm, že jej považuje za „experta na českou populaci a její nálady“, může být příslibem intenzivnějšího zapojení Tykačova impéria do českého veřejného dění.
Dlouho platilo, že čeští miliardáři si od přímého zapojení do politiky udržovali odstup. Ostatně i proto byl takový šok, když do ní Andrej Babiš vstoupil přímo, čímž jako by porušil nepsaná pravidla hry. Zbavil tím ale ostychu ostatní české miliardáře, kteří od té doby začali, zpočátku spíše nesměle, artikulovat své politické vize. Je překvapivé, že tyto vize souzní s konzervativní – v Babišově případě dokonce krajní – pravici? Sotva, takové spojení je logické, jakkoli v Česku zavánělo škarohlídskými představami socialistů 19. století o sepětí kapitálu a reakce, jež se nám po roce 1989 zdály zastaralé. Všichni jsme přece měli společně budovat prosperující liberální společnost…
Tykač mnohokrát popřel, že by chtěl sám vstoupit do politiky, a není důvod mu to nevěřit. Jak je vidět na Babišově sestupu v žebříčku nejbohatších Čechů, věnovat se politice na plný úvazek vede k zanedbání byznysu. Mimo to takový náročný osobní vklad není ani potřeba. Česká republika podle všeho zase jednou dospěla do etapy zakládání nových stran a všichni čekají, jestli se do toho dřív pustí matador Miroslav Kalousek, nebo mimo hlavní město neznámý zastupitel Prahy 1 a bývalý člen ANO Vojtěch Ryvola. Není pochyb, že nové subjekty budou otevřeny konzervativním idejím i případným sponzorům z řad českých miliardářů. Nakonec, Tykač by nepochybně našel dostatečně horlivé podporovatele průmyslu a konzervativních idejí i v hnutí Stačilo! Kateřiny Konečné. Uhlobaron, člověk konzervativní, bude mít z čeho vybírat.