Štěpánka Jislová se ve svém nejrozsáhlejším a nejintimnějším autorském komiksu Srdcovka vyrovnává s tím, jak její život a vztahy ovlivnilo sexuální násilí. Díky promyšlené vypravěčské struktuře, suverénní, vhodně zvolené kresbě a velké míře sebereflexe vzniklo dílo, jež je v tuzemském kontextu ojedinělé.
„Tohle je milostný příběh,“ zní první věta komiksového románu Srdcovka. Říká se, že první věty jsou důležité. Kreslířka a scenáristka Štěpánka Jislová ve své objemné autobiografické knize tento populární názor relativizuje už na konci první dvojstránky, kde v poslední bublině čteme: „Tohle je milostný příběh, o rozchodu.“ Jak záhy pochopíme, platí obojí. A zároveň autorka vypráví mnohem komplikovanější, temnější a osobnější příběh, než by se z prvních obrázků a slov zdálo. Nikoli jen o dospívání a všedních trápeních spojených s prvními láskami či rozchody, ale také – a hlavně – o traumatech, která mají vliv na další prožívání vztahů a schopnost či neschopnost je navazovat.
Rozmach komiksové autofikce
V zahraničí je komiks dlouhodobě platformou, skrze niž tvůrci hovoří o svých nejniternějších touhách, obavách, nemocích, intimních záležitostech. Mnohé milníky komiksové autofikce, která má kořeny v undergroundových titulech …
