Novou vládu Donalda Tuska čeká řada úkolů, jejichž provedení nebude vůbec jednoduché. Nejde jen o kohabitaci s prezidentem Andrzejem Dudou, ale také o to, že v zemi existují v podstatě dva právní pořádky a část prokurátorů vládě vypovídá poslušnost.
Když polský premiér Donald Tusk v poslední den minulého roku pronesl krátké poselství k národu, zopakoval to, co mnohokrát zdůrazňoval před loňskými parlamentními volbami i po nich: nutnost nalézt cestu k smíření rozdělené společnosti. Dramatické události posledního čtvrtletí ovšem ukazují, že jde o úkol, k jehož splnění možná nebude stačit ani celé volební období. Co můžeme od nové vlády očekávat a na jaké překážky patrně narazí?
Pohled do Sejmu
Po podzimních volbách a po neúspěšném pokusu Mateusze Morawieckého o získání parlamentní důvěry pro svůj v pořadí již třetí kabinet se moci ujala koaliční vláda Donalda Tuska (premiérem byl už v letech 2007 až 2014), která sebe samu označuje podle data konání loňských voleb za „Koalici 15. října“. Vládu lze označit za proevropskou, hodnotově liberální a středolevou. Tvoří ji vedle nejsilnější Občanské platformy (a představitelů dvou menších uskupení, která kandidovala spolu s Platformou) Hnutí Polsko 2050, …
