Ve čtvrtek 22. února byl v německém parlamentu schválen zákon o částečné legalizaci marihuany. Podle článku v levicovém deníku Die Tageszeitung (taz) z předvečera legislativního rozhodnutí nicméně mají z legalizace marihuany strach jak rodiče, tak mladiství. Bezmála tři čtvrtiny mladistvých vycházejí z toho, že konzumace marihuany je škodlivá jak fyzicky, tak psychicky. Nicméně 15 procent má jasno: z konzumace marihuany neplyne žádné nebezpečí. A pouze čtyři procenta mladistvých v posledním měsíci marihuanu konzumovala. Ačkoliv tato čísla nesvědčí o nijak dramatickém zájmu o tuto drogu mezi mládeží, manažeři zdravotních pojišťoven požadují po státu obsáhlou osvětu. Vycházejí přitom z toho, že psychické problémy pramenící z užívání konopí mohou být velmi závažné. Například podle ředitele zdravotní pojišťovny DAK Andrease Storma prý může THC způsobit závažné škody především lidem do 25 let, jejichž mozek ještě není zcela vyvinut. Rodiče zase mají starost, zda kvůli legalizaci nedojde ke zvýšené poptávce po konopí všeobecně. I oni se obávají, že případná konzumace konopí jejich dětem přivodí závažné psychické problémy.
Reportér Daniel Stelter v článku v ekonomickém deníku Der Handelsblatt z 21. února neváhal srovnávat Spolkovou republiku se současnou Argentinou. Před sto lety byla Argentina jednou z nejbohatších zemí na světě. Vojenské junty a populistické vlády ovšem začaly provozovat klientelistickou politiku, která velmi intenzivně zasáhla hospodářství. Stelter v tom vidí jasné paralely s dnešním Německem. Německý stát podle autora „pod rouškou transformace“ zasahuje do volné ekonomické soutěže a slibuje podnikům jisté zisky, pokud se budou chovat určitým způsobem. Argentina si sice bere smrtící úvěry a inflace tam je okolo sta procent, což v SRN neplatí, ale úvěrování „rádoby bohulibých“ projektů a ignorace demografického vývoje podle ekonomického listu nevěstí nic dobrého.
Redaktorka Friederike Haupt se na stránkách deníku Die Frankfurter Allgemeine Zeitung z 20. února zabývá budoucností liberálních demokratů ze strany FDP. Ti jsou v současné době součástí vládní koalice se Zelenými a sociálními demokraty. Přitom tam působí jako „pěst na oko“ a podle řady politologů jsou v koalici pouze kvůli touze spoluvládnout za každou cenu, přestože jejich politické a ekonomické zaměření je jednoznačně jiné než v případě jejich partnerů. Šéf FDP už se ostatně nechal slyšet, že příště vytvoří koalici spíše s křesťanskými demokraty než se Zelenými. To je pochopitelně drzost vůči aktuálním partnerům ve vládě, kteří podobné výstupy vnímají velmi nelibě. Podíl FDP na vládě zkrátka působí jako omyl, který vedl k tomu, že jsou předvolební preference strany natolik špatné, že se po příštích volbách možná ani nedostane do parlamentu.
V aktuálním vydání politického magazínu Cicero se Hugo Müller-Vogg zabývá německými Zelenými. Toto politické uskupení již dlouhá léta není avantgardou, naopak patří k politickému establishmentu: Robert Habeck je dokonce místopředsedou vlády a ministrem hospodářství. Müller-Vogg považuje za zajímavé, že podle nejnovějších volebních průzkumů nechce 59 procent dotázaných volit pravicově extremistickou Alternativu pro Německo (AfD), ale současně 44 procent respondentů kategoricky odmítá volit Zelené. Podle autora to lze interpretovat jako „konec zelené hegemonie“. V důsledku boje proti krajní pravici se nicméně rozvíjí spolupráce na levicově-zelené části politického spektra, která by mohla vést k opětovnému posílení Zelených. V současnosti se totiž – především kvůli nedávnému setkání krajní pravice v Postupimi – začínají dávat dohromady lidé kolem hnutí Fridays for Future, ale i z odborů, a jejich aktivity, především protesty „za demokracii“ a „proti pravici“, sklízejí obrovský úspěch u veřejnoprávních médií. Podle Müllera-Vogga se tak potenciální voliči Zelených semknou v rámci boje proti pravici. Neustálé posilování AfD by tedy mohlo vést i k nárůstu popularity Zelených.