Nakladatelství Jihočeské univerzity 2023, 232 s.
Šumava není jen přírodní památkou a národním pokladem, o který jsme se nijak nezasloužili. V průběhu posledních více než sta let se stala i zásadním formativním prvkem při budování české identity, našeho vztahu k přírodě, krajině i těm „na druhé straně“, tedy Němcům. Všechny tyto aspekty se snaží stručně, ale v jistém smyslu vyčerpávajícím způsobem postihnout publikace Veroniky Faktorové a Michala Hořejšího. Pohoří je nedílnou součástí společenské diskuse související s ochranou přírody minimálně od založení národního parku v roce 1991. Důležitým přínosem knihy je tak foucaultovská „archeologie“ diskursu v nedávné i starší minulosti, který se s osobou (nebo spíš mýtem) Karla Klostermanna váže. Jak totiž autorská dvojice ukazuje, naše představy o staré Šumavě i dnešní přístup k ní jsou do značné míry formovány právě jeho dílem. To zachycuje Šumavu před vichřicí z roku 1870, přesto jde ale spíš o sentimentální …
