Stereotypní představy o údělu žen a jejich mateřském poslání ovlivňují nejen rodinnou politiku, ale především životy poloviny populace. Bezdětné ženy jsou stále podezřelé, stejně jako matky, které odmítají opustit kariéru ve prospěch péče o potomky. Nejen o tom pojednávají knihy Sheily Heti a Šárky Seydler Kabátové.
Být, či nebýt matkou? A když už se rozhodnu stát matkou, jak skloubit mateřství a práci? To je téma, na které nedávno upozornil upřímný a výstižný projev Darii Kascheevy při udílení Českých lvů a které řeší téměř každá žena. Bohužel v současném systému se s tímto problémem potýkají výhradně lidé s dělohou, protože hlavně na nich u nás stále leží břímě péče o děti a nezřídka i o celou domácnost. Většinou jim nezbude než se na pár let vzdát práce. Pokud si ji chce žena i v prvních letech po narození dítěte přece jen udržet, musí si to zařídit sama a svými „ženskými“ problémy nikoho příliš neobtěžovat. Když se nad tím člověk zamyslí, je vlastně s podivem, že se ještě nějaké děti rodí. Ostatně nejspíš proto je na bezdětné ženy od určitého věku vyvíjen nenápadný, ale citelný celospolečenský tlak.
Mějte děti!
Kanadská autorka Sheila Heti tuto základní zkušenost rozvíjí v knize Mateřství (Motherhood, 2018; viz A2 č. 22/2023), kde popisuje svou cestu k rozhodnutí …
