Nirvana a její frontman jsou už dlouho předmětem akademického bádání. Text vzniklý k pětadvacátému výročí Cobainovy smrti si klade otázku, jak se image antiestablishmentového hudebníka mohla stát globálně obchodovaným zbožím. Odpověď zní, že jde o výsledek procesu, v němž americká popkultura komodifikuje své antihrdiny.
V létě 2017 se na jedné polici v oblíbeném americkém obchodě Five Below v Paramusu na předměstí New Yorku objevilo několik kšiltovek s ikonickým „smajlíkovým“ logem Nirvany. Logo s vypláznutým jazykem a očima v podobě křížků nakreslil Kurt Cobain v roce 1991 pro večírek k vydání alba Nevermind. Právě tohle album znamenalo vstup Nirvany a grungeové subkultury do mainstreamu. I když význam loga není úplně jasný, stalo se synonymem pro kapelu obecně a pro legendu o Cobainovi obzvlášť. Různé nepodložené teorie považují logo za poctu dnes již neexistujícímu pánskému klubu v centru Seattlu, Cobainovo umělecké zpodobení zpěváka Guns N’ Roses Axla Rose nebo za odkaz na symbol acidhouseové subkultury. Dohady o logu dobře zapadají do narativu o Kurtu Cobainovi: byl složitou osobností, umělcem odmítajícím mainstream, hudebníkem, který byl proti své vůli považován za „hlas generace X“.
Po své sebevraždě se Cobain stal kvintesencí celebrity v …
