Nirvaně se přihodilo to, čemu je vystavena každá legendární kapela: její skladby přejímá kdekdo. Louisianští Thou se však chopili především té části její tvorby, v níž je patrný vliv metalu, a kompilace Blessings of the Highest Order symbolicky vrací Cobainovy skladby do éry, kdy Nirvana ještě nebyla součástí mainstreamu.
Louisianská kapela Thou vydala debutové album Tyrant v roce 2007. Ačkoli se žánrově pohybuje na pomezí doom, sludge a drone metalu, má za sebou i pozoruhodné spolupráce s americkými experimentátory The Body nebo s písničkářkou Emmou Ruth Rundle. A zároveň má slabost pro grunge, jak dokazují coververze písní Nirvany, rozeseté po různých nahrávkách. Ty byly v roce 2020 shrnuty do elektronicky distribuované kompilace Blessings of the Highest Order, která nyní u příležitosti třicátého výročí smrti Kurta Cobaina vyšla na dvou LP u Sacred Bones Records.
Cobainovy metalové konexe
Jak to tak v hudební historii bývá, radikalita Nirvany byla sežvýkána časem, její sdělení vysáto šoubyznysem a přeživší členové zestárli, což málokdo zvládne bez chyb a následné ztráty reputace. Na albu Thou je ale vidět, jak málo stačí k tomu, aby oposlouchané písně, na nichž vyrůstala celá jedna generace, znovu ožily. Thou si vybrali převážně skladby z raného období Nirvany – z debutového (často přehlíženého) alba Bleach (1989), jehož zvuk má ze všech desek Nirvany k metalu nejblíže, a z demonahrávek a B-stran singlů, které vyšly na kompilaci Incesticide (1992).
Ačkoli se Cobain netajil svou náklonností k punku a v jeho písních je tato inspirace zřetelná, najdeme v nich i vlivy hardcoru a metalu. To se ostatně týká i destruktivních pódiových show, během nichž Cobain likvidoval své kytary a vrhal se do bicí soupravy. Existuje ale ještě jedna důležitá vazba, která Nirvanu spojuje s metalem: Cobainův přítel, spolubydlící a feťácký druh Dylan Carlson. Ten figuruje i v legendami opředených okolnostech Cobainovy smrti, protože na jeho jméno byla koupena brokovnice, kterou si frontman Nirvany ustřelil hlavu. Carlson je se svou kapelou Earth, jejíž tvorba byla v době vydání ikonického alba Earth 2: Special Low Frequency Version (1993) označována jako „minimalistický postgrunge“, v podstatě zakladatelem drone metalu. Vzhledem k tomu, že první nahrávka Earth, EP Extra-Capsular Extraction, vyšla v roce 1991 a Cobain dokonce jako host zpívá v jedné písni, není pochyb, že se oba hudebníci navzájem ovlivňovali. Grunge s drone metalem na začátku devadesátých let společně ukončily nadvládu stylizovaného hair metalu a vyčerpaného punku.
Destrukce je zpět
Hudba Nirvany by se v podání sludgeové kapely snadno dala transformovat do rozlehlých dronových ploch. Thou ale navzdory masivnímu zvuku zvolili pietní přístup a zachovávají původní náladu i strukturu písní – stále je to hlavně rock’n’roll. Coververze vlastně jen podtrhují a zdůrazňují syrovost, která z písní Nirvany učinila modlu žánru grunge. To je dobře vidět třeba na „bonusové“ skladbě z alba Nevermind (1991). Track Endless, Nameless byl ukrytý na konci kazet a CD za desetiminutovým tichem a jeho náhlé zjevení vyvolávalo úlek. Píseň zneklidňovala ostrou noisovou energií, podladěnými strunami, zpětnými vazbami a nesrozumitelným řevem, který v melodických pasážích střídalo spíš huhlání než zpěv. Stačí přidat trochu síly a extáze z destrukce je zpět. Za pozornost stojí také verze na regulérním albu nikdy nevydané písně I Hate Myself and Want to Die, předposlední Something in the Way, jejíž jednotvárné baladické pasáže Thou vystavili extrémnímu kontrapunktu řevu a zkreslených kytar, nebo závěrečná Where Did You Sleep Last Night. Cobainovu verzi tradicionálu In the Pines, která vyšla v roce 1994 jako součást koncertní nahrávky MTV Unplugged in New York, Thou interpretují v intencích běžného zvuku Nirvany a výsledek je úchvatný.
Každá doba má svého tragického hrdinu, který zosobňuje pocity mladé generace a kromě umělecké či sociální citlivosti se vyznačuje rozervaností a sebedestruktivními sklony, ať už to byl kytarista Rolling Stones Brian Jones a ostatní členové „klubu 27“, nebo třeba rapper Lil Peep. A nikdy není na škodu oprostit se při pohledu na tyto postavy od nánosů popkulturního balastu. Skupině Thou se to povedlo. Její coververze Cobainových písní po třiceti letech završily určitý dějinný oblouk: jako by Nirvanu z područí byznysu vrátily zpátky do souvislostí, v nichž vyvolávala autentické emoce.
Thou: Blessings of the Highest Order. Sacred Bones Records 2024.